Článek
Tak kam s vozíkem, kam poběžím se svým druhem?
„Obsluhoval tam jakýsi nepříliš naladěný chlapík. S obavami jsem ochutnal česnečku, ale byla skvělá, proto jsem se neupejpal a poručil si další chody. Poznal jsem domácí klobásy a utopence, všechno domácí a úžasné," přiznal se po gastronomickém zážitku redaktor behani.sport.cz a hned mu bylo na světě líp. Poradci z oblasti výživy teď patrně úpí, ale tělo to chtělo, vážně.
Jako zázrakem zdolávání 7 nejvyšších českých vrcholů a 7 nejvyšších pohoří pro podporu neziskové organizace České asociace paraplegiků se zdálo být o něco lidštější. Co na tom, že nohy míří k tisícovce kilometrů za tři týdny.
„S plným břichem jsem se došoural na pokoj a upadl do hlubokého spánku znavených běžců. Věděl jsem, že mě čeká dvojitý výběh - Smrk a Praděd. Velké převýšení, velká vzdálenost, ale běželo se mi překvapivě dobře. Možná to je tím, že mám stále v uších mp3 knihy s motivační muzikou divných rytmů. Své udělalo i počasí, ve středu bylo moudré."
| Kdy a kde se můžete ještě potkat |
|---|
| 26. června Lysá hora (1323 m n.m.) |
Přesto se Kujan potkal s dalším nepřítelem. Malým, leč o to záludnějším. Na svět se vyrojily mouchy. Na Pradědu jich byly snad milióny. „Bylo jich tam tolik, jako by byl celý kopec obrovská hromada něčeho krajně nepěkného," hledal přirovnání běžec, který si ve středu do notýsku, protože mu hodinky nefungují, dopsal téměř padesát kilometrů. A co dneska? Další maratón, takže dobrý běh!
Celá cesta, která započala už téměř před třemi týdny, skončí v neděli. Kdo chce být u cíle, může dorazit na Lysou horu, sraz v 11 hodin na severním cípu vodní nádrže Olešná.
