Hlavní obsah

Vydělával si všelijak, aby našel bratra. Dnes domů nosí zlaté medaile

Jeden z nejlépe hodnocených britských atletů se narodil v Somálsku. Po více než jedno desetiletí žil odloučeně od svého bratra-dvojčete. Tvrdě trénoval, pracoval v restauracích s rychlým občerstvením, prodával v obchodech se sportovním vybavením, aby se jednou mohl vrátit a sourozence najít. Dnes trénuje pro celou svou rodinu, nejvíc pro děti. „Chci, aby jednou mohli říkat: ‚Hele, táta byl fakt dobrej!‘,“ říká Mo Farah.

Foto: nike.com

Mo Farah potkal svůj osud v jedenácti letech.

Článek

Mohamed Muktar Jama Farah se narodil v roce 1983 v hlavním městě Somálska Mogadišu asi pět minut po svém bratrovi Hassanovi. Když mu bylo osm let, rodina se rozhodla přestěhovat do Londýna, kde žil a pracoval otec. Hassan byl ale vážně nemocen a nemohl cestovat. Když se pro něj po pár měsících rodina vrátila, byl pryč. Kvůli občanské válce byl evakuován, nikdo nevěděl kam.

Jako malý kluk vstoupil Mo Farah do fotbalového klubu. Po těžkých začátcích, kdy se musel naučit pro něj kompletně cizí jazyk, po prožité izolaci a frustraci ve škole, po bitkách na školním dvoře konečně našel svou cestu. Alespoň si to myslel. Učitel tělocviku zaznamenal jeho lehkonohý běžecký styl a přemluvil ho, aby se přihlásil na běhání. Bylo mu jedenáct let a pro Faraha začalo vítězné tažení mezi světovou špičku. Dostavovala se první vítězství a Mo cítil, že je s každým vítězstvím blíže bratrovi.

Dostal se pod křídla špičkových trenérů, které ovšem musel zaplatit. Pracoval ve fast-foodech i jako prodavač. A v roce 2003, po dvaceti letech odloučení, měl našetřeno dost peněz, aby se mohl vrátit a najít své dvojče.

Když Mo Farah bojoval na dlouhých tratích při olympiádě v Londýně v roce 2012, jeho žena právě čekala dvojčata. Poté co získal zlatou medaili v běhu na 10 000 metrů, nastupoval o pár dnů později na pětikilometrovou trať. Jeho děti právě přicházely na svět. Bylo mu jasné, že domů musí přinést dvě zlaté - pro každého potomka jednu. Podařilo se.

Mo Farah reprezentuje Británii také na LOH v Riu na tratích 10 a 5 kilometrů.

Jeden z nejúspěšnějších vytrvalců světa dnes patří také k těm nejdisciplinovanějším. Tvrdě trénuje ve vyšších nadmořských výškách, cvičí střed těla, zvedá činky, střídá rychlosti v tréninku. Týdně naběhá přes 200 kilometrů. „Závody jsou pro mě vlastně odpočinkem," říká. „Trvá to měsíce a měsíce, kdy jste doslova uvězněni ve svém tréninkovém táboře a nemůžete odjet za rodinou, za dětmi. Někdy je to opravdu těžké," přiznává vytrvalec. Jedním dechem ale dodává: „Chci vítězit, chci spoluvytvářet historii, vyhrávat pro své děti, pro svou rodinu."

Reklama