Hlavní obsah

Drobný Španěl chce pokořit ultimátní výzvu. Půjde o život

Káthmándú

Drobný Španěl jménem Kílian Jornet Burgada je ve světě běhu, sky runningu i skialpinismu dobře známý. Neexistuje mnoho prestižních světových závodů, které by nenavštívil a v jejichž startovních tabulkách by po sobě nezanechal zápisy na čelních pozicích. Narodil se v horách, vyrůstal v horách, trénoval v horách. Možná není až tak překvapivé, že v horách také vítězí, přesto ale jsou jeho výkony pro mnohé za hranicí chápání. Nyní se Španěl chystá na nejvyšší výzvu. Zadaří-li se mu i tentokrát, bude to jeho zlatý vrchol. Výš už se nikdy nedostane. Prostě proto, že už na Zemi nic vyššího není.

Foto: facebook K. Jornet

Kilian Jornet a hory. Dva pojmy, které k sobě patří.

Článek

Po tvrdém tréninku v Alpách přejel Kilian Jornet do Nepálu, kde posouvá ještě dál své hranice. Intenzivní trénink i noci strávené ve výškách kolem 4500 metrů nad mořem už pro něj byly málo. Potřebuje výš. V Himalájích bude trénovat a spát v nadmořských výškách 6000 metrů. Potřebuje své tělo aklimatizovat, přivyknout na řídký vzduch a zvýšenou námahu.

Nepředsevzal si nic jednoduššího než zdolat nejvyšší vrchol planety Mount Everest v rychlostním rekordu. Jornet už před časem spustil projekt Vrcholy mého života (Summits of My Life), v rámci něhož zdolává nejvýznamnější vrcholy světa. Vzpomeňme třeba na Mont Blanc, Matterhorn, Aconcaguu, Kilimanjaro nebo Denali. Na všech stanovil nové rekordy, nejrychlejší známé časy výstupu a sestupu.

Příprava zabrala mnoho měsíců a nyní postupuje do své poslední fáze. „Nejvyšší bod, kde jsem v životě byl, měl 7700 metrů nad mořem," říká Kilian. „Cítil jsem se dobře, ale opravdový zlom přichází ve výškách nad 8200 a 8500 metrů," dodává.

V závislosti na postupu příprav a aklimatizace se očekává, že by k výstupu mohlo dojít v polovině září. Plány ale ještě může zamíchat počasí. Na programu je velmi rychlý výstup takzvaně nalehko. S sebou ultramaratónec ponese pouze to, co se mu vejde do malého batohu, na nohou speciální lehkou, ale teplou obuv. Nebude s sebou brát ani lana, ani přídavný kyslík. Horu se pokusí zdolat z její severní strany.

„Je to obrovská hora a její zdolání není krátkodobá záležitost. Možná se budu muset za rok vrátit. Je důležité být trpělivý a vyčkat na správný moment," přemítá běžec.

Reklama