Hlavní obsah

Kotníky – nejčastější kámen úrazu

Vanda Kadeřábková-Březinová, Iva BílkováSport.cz

Kloub hlezenní, lidově zkrátka kotník patří k nejvíce zatěžovaným a jeho podvrtnutí, tedy distorze, pak k nejběžnějším úrazům nejen ve sportovní traumatologii. Při nekontrolovaném došlapu či doskoku se kloub náhle dostává nad fyziologickou mez svého rozsahu, přičemž dochází k porušení jeho struktur.

Foto: Profimedia.cz

Kotníky bývají nejčastějším kamenem úrazu.

Článek

Kotník je kloub složitý nejen svou anatomickou stavbou, ale i biomechanicky. Jeho horní část tvoří vidlice z kostí holenní a lýtkové, nasedající na kost hlezenní, dolní část pak skloubení kostí hlezenní, patní a člunkové. V horní části natahujeme a ohýbáme špičku, v dolní pak provádíme viklavé pohyby do stran, součet všech těchto pohybů pak umožňuje kroužení ve všech směrech. Kloub zpevňuje velké množství vazů. Musí být tedy zároveň dosti pevný, ale i pružný a ohebný.

Podvrtnutí vzniká častěji na zevní straně, můžete ale dopadnout i na stranu vnitřní. Rozlišují se tři stupně poranění:

• Distenze, natažení vazu s mikroskopickými trhlinami vazu

• Parciální/částečná ruptura vazu

• Kompletní přerušení vazu, někdy s odlomením dolního konce kosti lýtkové (nebo holenní)

U lehčích poranění prvního až druhého stupně nemusí být bolestivost příliš výrazná. Obvykle můžete dokončit svůj běh, nebo alespoň dojít po svých. Bolest ale výrazněji cítíte až druhý den s postupným vznikem otoku měkkých tkání. Přetržení vazu pak provází silná bolest, otok a krevní výron od začátku a po svých nejspíš nedojdete.

Syndrom vytahané gumičky

Tento termín nejspíš ve své lékařské zprávě nenajdete, poraněné vazy však mohou vypadat naprosto stejně. Ty se dokážou zahojit, když na to mají dostatek času. Pokud tedy vyběhnete dřív, hrozí u poraněných vazů tzv. zhojení jizvou v prodloužení, kdy vaz ztrácí své vlastnosti a vzniká nestabilita v kloubu. Nedoléčená, i když často zdánlivě banální zranění tedy mohou mít vliv pak nejen na pozdější stav kloubu samotného, ale i okolních struktur. U některých lidí pak dochází k častým a opakovaným poraněním s následkem vzniku chronické nestability v kloubu s pocitem nejistoty v kroku, občasnými bolestmi a rizikem recidivy. Lehčí nestabilitu lze vyřešit ortézou, tejpováním a cvičením, těžší pak operativním zkrácením porušených vazů.

V prvních chvílích po zranění pomůže ledování – k zamezení vzniku otoku a snížení bolesti. Dobře tu poslouží třeba sáček se zeleninou. Končetinu držíme v klidu a zvýšené poloze. Délka hojení záleží na rozsahu poranění i stáří zraněného. Mikroruptury potřebují přibližně tři týdny, těžší poranění se obvykle fixují sádrovým obvazem s pozdější rehabilitací a postupným zvyšováním zátěže. Procesu hojení a regenerace výrazně napomáhá léčba rázovou vlnou.

Jak si pomoci v návratu do hry?

„Hojení můžeme podpořit i doma – zvýšením prokrvení postižených měkkých tkání a znovuzískání jistoty v pohybu a zpevnění vazů, posílení okolních svalů, které budou pravděpodobně více či méně oslabené. Ve fázi hojení se tedy hodí teplo, střídavé koupele (šlapačky), Priessnitzovy obklady, stimulace chodidla masážními ježky a postupné zatěžování na balančních podložkách – zprvu v sedu, později ve stoji. Jak přesně na to – a jak postupně zvyšovat zátěž, vám fyzioterapeut rád ukáže a poradí. Vzhledem ke složité struktuře kloubu a měkkých tkání je nezbytně nutné obnovit stabilitu kotníku v co možná nejkratší době," potvrzuje Iva Bílková z Centra fyzioterapie FYZIOklinika v Praze.

K tomu lze využít nepřeberné množství labilních ploch. Ty kotník trénují ve stabilitě a dostávají jej do podobných situací, jaké ho čekají v každodenní zátěži. Čím více na to bude noha připravená, tím větší budete mít jistotu při chůzi, běhu a jakémkoliv dalším pohybu. Důležitou součástí je i péče o svaly chodidla, které nejen že tvoří dvojici kleneb důležitých pro chůzi i stoj, ale i jejich funkci hluboké citlivosti, která je během fixace vždy potlačena. O své si pravděpodobně řeknou i záda či ramena nebo druhá noha, pokud jste museli chodit o berlích, nebo delší dobu odlehčovali poraněnou končetinu.

Ze života a z praxe

Ne, že bych mezi svými běžci-klienty a svěřenci, nepotkala také dost „kotníkářů", ale všechny daleko předčí tato kazuistika, kterou jsem si vypůjčila přímo z FYZIOkliniky. Tady je ve zkrácené verzi: Mladý student si při basketu podvrtl kotník. Okamžitá bolest, otok, hematom. Ještě týž večer RTG snímek, fraktura neprokázána, nicméně stav měkkých tkání nevyšetřen, sádrová fixace na 4 týdny. Po sejmutí sádry stále omezená hybnost, bolest a výrazný otok, nicméně z lékařského pohledu v pořádku s doporučením na kontrolu za tři týdny. Stav se nelepšil. Z vlastní iniciativy se mladý muž dostavil na kliniku 6 týdnů od úrazu, jako každý sportovec se chtěl ke svému tréninku vrátit co nejdříve, ve zdraví a v kondici. Při podrobném vyšetření včetně ultrazvuku byly zjištěny četné změny, prosáknutí měkkých tkání, poškození vazů, citlivé úpony okolních svalů. Došlo ke změně stereotypu chůze a k odlehčování postižené strany, lýtkové i stehenní svaly na postižené straně byly mírně oslabené, hlezno bylo nestabilní.

Na vyléčení stačily tři návštěvy. Při první návštěvě aplikovaná kombinace fokusované a radiální rázové vlny a speciální masáž svalů a šlach v okolí kloubu. K tomu dále přístrojová lymfodrenáž pro snížení otoku a zlepšení krevního oběhu i látkové výměny, což urychlí hojení – a funkční tejp pro zvýšení stability kloubu a snížení bolesti. Druhá návštěva po pěti dnech zaznamenala výrazné zlepšení ‒ ústup bolesti i otoku, hematom zcela zmizel. Minimální palpační citlivost a téměř maximální rozsah pohybu. Otok již jen malý z přetížení sousedních struktur. Aplikována již jen radiální rázová vlna a masáž měkkých tkání ve funkčním vztahu k postiženému kloubu. Třetí návštěva, opět po pěti dnech znamenala další výrazné zlepšení, noha klidná a bez bolesti. Mladík již zkoušel lehčí odrazový trénink jako v basketbalu, bez obtíží.

Kombinace fokusované a radiální rázové vlny společně s přístrojovou lymfodrenáží vrátila mladého sportovce do hry již po osmi týdnech od úrazu. Je však třeba podotknout, že šlo o osobu mladou a zdatnou, s vynikající regenerační schopností. Úspěch a rychlost léčby záleží individuálně na regeneračních schopnostech organismu, věku, zdravotním stavu a řadě dalších faktorů. Přesto že zde šlo o překvapivě rychlý případ uzdravení, je tato terapie při distorzi kotníku velmi rychlá a maximálně efektivní v porovnání se standardními způsoby léčby na ortopedii i obvyklou rehabilitací. Zdravotní pojišťovny ji však bohužel nehradí, ani na ni nepřispívají. Avšak rychlost a efekt moderní terapie zcela vyrovná finanční ztráty zapříčiněné dlouhodobou pracovní neschopností.

Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s fyzioterapeuty z Centra fyzioterapeutické péče FYZIOklinika v Praze.

Reklama

Související témata: