Hlavní obsah

Bez bílkoviny ani ránu. Který protein je nejlepší?

Jakub PodanýSport.cz

Minule jsme se zmínili o pitném režimu, dnes to bude o energii a o doplnění potřebného množství proteinu. Dáme si návod, který druh a kdy je nejvhodnější. Je dobré vědět i kolik a kdy ho jíst. Máme v našem těle nějaká omezení? A možná ještě něco navíc.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Pštrosí vejce a slepičí vajíčko. Bílovinu najdete v obou. Kde více?

Článek

Začněme od názvosloví. Protein je synonymum pro bílkovinu. Aminokyseliny jsou jednotlivé složky proteinu a naše tělo si je umí téměř všechny syntetizovat (poskládat z jiných částí). Bohužel existuje i devět esenciálních aminokyselin, které naše tělo musí doplňovat ze stravy či doplňků. Dle komplexnosti obsahu aminokyselin dělíme jednotlivé druhy proteinů. Druhé důležité členění je podle zdroje z rostlin či živočichů.

Nejlepším zástupcem je sójový protein. Obsahuje všechny aminokyseliny včetně esenciálních. Je rostlinného původu, tudíž lépe vstřebatelný a snadněji využitelný. Proč lidé mají problém se sójou? Sója je rostlina, která je schopna absorbovat vše obsažené v půdě. Pokud ji pěstujeme na skládce, moc dobrého nám nepřinese. Jinak je vhodná pro všechny.

Druhým zástupcem je vaječný bílek. Živočišný zdroj komplexních aminokyselin. Podporuje růst svalové hmoty a je vhodný k večerním seancím u ledničky. Když mám večer hlad, dám si dvě vejce. Když mám chuť tak jen jedno. Třeba v kombinaci s knäckebrotem a okurkou jde o báječnou svačinku i o deváté hodině.

Asi nejběžnějším v našem jídelníčku je mléčný protein. Jsme jediní savci, kteří jej přijímají v období dospělosti. Konzumaci jsem z jednoho litru na den snížil na sklenku obden, ale pořád má v mém jídelníčku své místo. Mléčný protein obsahuje dvě složky - kasein a syrovátku. Kolem 80 % mléka je tvořeno právě kaseinem. Důležitou roli hraje při vzniku sýrů, tvarohů a jogurtů. Při prodeji kaseinátů (doplňků) je třeba vždy uvést obsah bílkovin v % hmotnosti. (obvykle kolem 90 %).

Druhou složkou je syrovátka. Obsahuje vitamíny a minerály a také esenciální aminokyseliny. Pro naše tělo je snadno vstřebatelná a má další příznivé účinky na organismus. Lze ji dobře zakomponovat do jídelního plánu. Milovníci masa vyhledávají hovězí protein. Ten doporučuji spíše lidem, kteří aktivně posilují a ničí si svalovou hmotu v tělocvičně. Poměrně rychle se tráví a nejlepší je izolovaný v doplňcích.

V jídelníčku by měl být alespoň jeden ze zástupců bílkovin pravidelně. Žena by měla přijmout 0,8g na kg hmotnosti, u muže je toto číslo o fous vyšší - 1,2g na kg. Má být součástí snídaně, oběda, všech odpoledních svačin i večeře. Zdroje ve stravě by měly být v poměru 70 % rostlinné a 30 % živočišné proteiny. Podle potřeb jednotlivých běžců je třeba dořešit na míru s odborným poradcem. Není však cílem se jím přejídat. Tělo najednou dokáže zpracovat pouze 30 g proteinu. Co je navíc, tvoří odpad, který naše těla odstraňují. Lidově řečeno: „Pokud se jím cpete nadmíru, házíte vše do háje."

Když využitelnost bílkovin klesá

Navíc nám nadmíra proteinu zatěžuje ledviny. Pokud se k tomu přidá ještě nekvalitní zdroj, máme zaděláno na potencionální problém. Nezapomínejte proto doplňovat tekutiny. O tom bylo vše řečeno v předminulém díle pitného režimu. Příjem je vhodné rozvrstvit do celého dne. Pamatujte tedy. Takový krásný den může začít dobrým jogurtem, pokračovat ovocem. K obědu si najdete dobrou luštěninu, odpoledne slupnete sýr nebo Cottage a večer zakončíte fazolkou s kouskem báječné ryby. A k televizi zobnete pražený sójový bob. Kdo si toto zhodnotil jako nemožné, tak ať se u mě zataví, najdeme řešení na míru.

Na závěr nepříjemnost. Využitelnost bílkoviny v našem těle postupně klesá. Množství se tak po 50 letech věku musí úměrně navýšit. Nedostatečné doplnění má za následek trávení svalové hmoty a snižování poměru svalů vůči tukům. Žádný rozumný člověk toto nemůže dopustit. Sval je pro nás vším. Zachrání nás při nemoci i úrazu. Základním stavebním prvkem svalu kromě vody je protein - bílkovina. Proto začněte pomalu počítat.

Jakub Podaný a život
Od mala jsem trpěl atopickým ekzémem a alergií, ve 12 letech mi navíc doktorka zakázala sport. Zakulatil jsem se a pomalu začal baštit léky na alergii. Vynechal jsem z jídelníčku silné alergeny ořechy, jablka, poté další ovoce. Došel jsem až do fáze 4 měsíců pravidelného užívání léku na alergii. Vyzkoušel jsem mnoho kúr, ale bez výsledku. Jedl, pil a mazal na sebe ledasco. Před dvěma lety se mi do cesty dostal poradce v oblasti výživy. Po 3 měsících spolupráce nastal ústup ekzému, do roka jsem nebral léky na alergii. Je to skvělý pocit, když po sedmi letech opět ochutnáte jablko bez hrozby otoků, slzení a problémů s dýcháním.

Reklama

Související témata: