Článek
Trenér Vítek si před závodem přál umístění mezi osmičkou nejlepších, vítězství však výrazně předčilo jeho očekávání. Závod sledoval s velkým napětím. „Pomohlo, že se mnou byl na střelnici šéftrenér Ondra Rybář. Hodně jsme diskutovali. No, a najednou koukám, že holky vyhrály," smál se Vítek.
Bezprostředně po závodě nechtěl vyzdvihnout žádný konkrétní výkon. Štafeta na něj zapůsobila jako jeden celistvý a skvělý tým. „Všechny holky byly neuvěřitelně silné i zdravě sebevědomé. Vyhnuly se jim výkyvy, a také proto vyhrály," zdráhal se detailněji hovořit o fazóně reprezentantek Evy Puskarčíkové, Gabriely Soukalové, Jitce Landové či Veronice Vítkové.
Právě nejznámější české biatlonistce Gabriele Soukalové se na trati znovu nevyhnuly problémy. Po první střelbě jí vypadla běžecká hůl, vzápětí po položce druhé jí francouzská soupeřka tyčku zlomila. Kvůli tomu Soukalová nabrala zhruba desetisekundovou ztrátu. „To bylo od Dorinové-Habertové hodně agresivní," poznamenal pro svazové stránky biatlon.cz Zdeněk Vítek.
Mírní další přehnané naděje
České reprezentantky urvaly vítězství v posledním okruhu poté, co Vítková suverénně předběhla francouzskou finišmanku Bescondovou. „Verča trénovala přes svátky s kluky v Itálii a o její formě jsem neměl zatím moc představy. Francouzka zaútočila a já jsem nevěděl, jak Verča zareaguje. Když ale vzápětí předjetí soupeřce vrátila, bylo mi hned jasné, že je v dobré pohodě. V závěrečném kole už jsem věřil, že Bescondové nedá šanci," řekl Vítek.
"Poslední střelbu jsme měly zrcadlovou, obě jsme dobíjely najednou. Stačila jsem tam mrknout očkem. Na kopci mi ale přišlo, že Bescondová jede pomalu. Tak jsem šla před ní a cítila, že jí každým píchnutím odjíždím. Před sjezdem do zatáčky jsem se ohlídla a byla dál, než bych čekala," přiblížila Vítková, jejíž otec je bratrancem trenéra Vítka.
Finišmanku Vítkovou v cíli okamžitě obklopily nadšené reprezentační kolegyně. „Očima jsem v cílové rovince hledala nějakou českou vlajku, jenže tam žádná nebyla. Ani jsem po projetí cílem nepadla na kolena, jako by mě ta euforie nadnášela. Trenér si přál umístění do šestky, trochu jsme ho převezly, usmívala se po závodě Vítková.
Euforie z vítězství propukla napříč celým týmem. „Od závodníků, přes trenéry, servismany, až po maséry, lékaře a další členy mančaftu. Úspěch ve štafetách je radost, která se prostě násobí," tvrdil trenér reprezentace žen. „Pro nás se nic nemění. Jen si je potřeba uvědomit, že závody štafet jsou hodně otevřené, hodně ošidné a stát se v nich může cokoliv," mírnil Vítek očekávání před dalšími závody.
