Hlavní obsah

Kam se hrabe Německo. Takový řev jsem nezažil, žasl Moravec nad novoměstským kotlem

Michal OsobaPrávo

Rekordních dvaatřicet tisíc diváků bylo v Novém Městě na Moravě u vytržení, postupně vyvolávalo jména svých čtyř biatlonových hrdinů. Před úchvatnou kulisou smekal i finišman stříbrné smíšené štafety v závodě Světového poháru Ondřej Moravec.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Ondřej Moravec jásá, dovezl smíšenou štafetu v Novém Městě na druhém místě.

Článek
Fotogalerie

Na mistrovství světa jste tu byli třetí, teď druzí. Příště je na řadě vítězství?

Dneska k němu nebylo daleko… Ale i tak je to pro nás velký úspěch a třeba se dočkáme, jestli tu smíšená štafeta bude v programu i příště.

Po poslední střelbě na vás měl Nor Tarjei Boe náskok čtrnácti sekund. Věřil jste, že se s tím dá ještě něco dělat?

Ještě jsem to zkoušel, říkal jsem si, že stačí, když poleví a kdybych ho dotáhla na pět sekund, tak už je to kousek, kolikrát se i někdo zlomí. Co mi hlásil trenér Mára Lejsek, tak jsem něco stahoval, ale ke konci už jsem věděl, že to nepůjde. Vzal si vlajku, to už by bylo trochu nefér, kdybych to na něj zkoušel. Řekl jsem si ok, vyhráli.

Hodně vás mrzelo dobíjení na poslední položce, po němž vám Tarjei Boe ujel?

To víte, že mrzelo. Ale zase jsem rád za tu ležku, kterou jsem myslím zvládl. Povedlo se mi absolutně nevnímat, skoro nic si z ní nepamatuju. Ale na tom stojáku už jsem se nedokázal zkoncentrovat, jak bylo potřeba.

Jak jste dokázal v tak bouřlivé kulise nic nevnímat?

To je právě ono. Nevím. Tady se o tom pořád vedou debaty, je to věčné téma. Kdybych to uměl, udělám to tady pokaždé. U stojáku jsem se možná bál, že nedám, zbytečně jsem si ho hlídal. Tarjei to nasmažil, já střílel trochu pomaleji, možná na zbytečně velkou jistotu.

Přišla vám atmosféra v Novém Městě ještě o chloupek lepší než na mistrovství světa?

O pořádný chlup. Tady na stadiónu to nedokážu úplně posoudit, ale co se dělo na trati, bylo něco neuvěřitelného. Takový řev jsem ještě nikde nezažil. Trenéři tam stáli a nebylo slyšet jediné slovo, které řekli. Klapaly pusy, ale co říkali, absolutně nevím. Úplně člověka mrazilo. Kam se hrabe Německo, to bylo neskutečné.

Závěrečná cílová rovinka se pocitově dala srovnat se stříbrem na olympiádě?

Asi ano. Olympiádu bych stavěl výš, ale ten prožitek byl možná tady skoro silnější, protože lidi dělají strašně moc.

Dá se už teď říct, že Světový pohár v Novém Městě je pro české biatlonisty úspěšný?

Do jisté míry ano. Pro nás čtyři budou nadcházející závody o hodně jednodušší, předvedli jsme, že na tom nejsme zle. Nemusíme se tolik stresovat, že musíme předvést to, co od nás všichni čekají. Když jsem viděl ten popolední závod, tak jsem si trochu říkal „Ajaj“. Podmínky neměli jednoduché, což se projevilo, nervozita tam byla taky, tak jsem jen doufal, že to zvládneme.

Reklama

Související témata: