Článek
Oblepené tváře a nosy měli skoro všichni. Některým mužům mohlo na tváři pomoci strniště, plnovous byl spíše na škodu.
Cosi speciálního přidala Gabriela Soukalová, vedoucí závodnice SP. Jak sama naznačila, pomohla jí vrstva pod kombinézou, kterou neodkládá a o které dámy jinak krajně nerady hovoří. Prostě ji mohlo těšit, že je holka krev a mlíko.
„Myslím, že to mám líp odizolovaný než ostatní závodnice, takže to pro mě bylo trochu jednodušší. Ostatní holky se v převlíkací místnosti držely za nohy a za ruce a byly hrozně promrzlý a klepaly se. Já neměla takový problém, ale zima to byla bezkonkurenčně největší ze všech závodů za celou sezónu," líčila pro Radiožurnál Soukalová, které pokračování Světového poháru v USA přineslo další triumfy, a to ve sprintu, stíhačce i štafetě.
Teď ji čeká soustředění v Pokljuce ve Slovinsku, někteří členové širšího kádru usilující ještě o volná místa v nominaci na světový šampionát jedou ještě na ME do Ruska, kde je možná čeká také mrazivo, jaké zažili i závodníci za mořem. Také konec Světového poháru se po MS odehraje na ruské půdě v sibiřském Chanty Mansijsku (17.-20. 3.).
Na mrazivé závody tak v sezóně možná ještě dojde. A dá se čekat, že nejméně to bude vadit Rusům, kteří nijak nenaříkali ani nad americkými propady rtuti teploměru k minus sedmnácti i níže. „My, kteří žijeme v Rusku, bereme tohle jako normální počasí. Měli jsme tréninkový kemp v Jakutsku a tam když je minus 17 stupňů, tak říkají, že je teplo," poznamenal ruský biatlonista Anton Šipulin.
