Článek
Umělý sníh sice pro ně až takovou zvláštností nebyl, nečistoty v něm už ale ano. „Snažili se to připravit pečlivě, jenže jak jinde neležel žádný sníh, tak se na trať nafoukal písek a byla děsně špinavá," líčil Michal Šlesingr ve vysílání Radiožurnálu, kde mluvil o sněho-pískovém brodišti. „Vítr zanášel stopu jemným písečkem z tamních golfových hřišť," doplnil.
Na rozbitou trať doplatil v závěru svého štafetového úseku. „Pocit, když hrana lyže chytne nějakou nenápadnou stopu a vy se v nejprudším sjezdu rozsekáte, zlámete obě hole a naberete 30 vteřin zásek? K nezaplacení," přiblížil sarkasticky Šlesingr. Ve finském Kontilolahti biatlonové elitní pole při pokračování SP čeká už asi zase sněhová paráda. A také větší divácký zájem než v Koreji.
Kombinace běhu se střelbou
Komorní prostředí odráželo nízkou popularitu biatlonu v Asii. Ruský trenér korejské reprezentace Orokunin pro pozvednutí úrovně dokonce přivedl do týmu tři naturalizované krajany (Lapšin, Frolinová, Avvakumovová) a moderátor dělal osvětu formou sdělení, že návštěvníci sledují sport, který kombinuje běh na lyžích se střelbou. „Během závodů panovalo až nepřirozené ticho," všiml si trenér českých žen Zdeněk Vítek.
Těžko říct, jestli za rok při olympijských závodech bude atmosféra lepší. Pár fanoušků, kteří nyní přišli, si přineslo činely a bubny, jenže nápisy na velkoplošné obrazovce je upozorňovaly, aby nástroje nepoužívali během střelby závodníků. „Korejci mi přijdou moc milí, pokorní a pozitivní, ale bylo patrné, že biatlon teprve poznávají," uvedla pro Český rozhlas Gabriela Koukalová.
Těšily ji stupně
Pořadatelé rozdávali vlaječky startujících zemí. S velkou českou vlajkou ale dorazil mongolský pár, který studoval v Praze. „Na to jsem docela koukala," přiznala česká hvězda. Koukalová už sama pro sebe kreslila olympijské kulisy. „Pro mě bylo hodně důležité, že jsem si v Pchjongčchangu zkusila nejen závodit, ale povedlo se mi tam vystoupit i na pódium. V člověku to přece jenom vzbuzuje příjemné pocity i představy, jak by to mohlo vypadat třeba za rok na olympiádě," zasnila se.
Zatímco všechna sportoviště v olympijském údolí jsou hotová, olympijská vesnice se teprve buduje. „Denně jsme ji míjeli na cestě z hotelu do biatlonového areálu, který sousedí se skokanskými můstky. Zatím ve vesnici stojí hrubé stavby, ale jinak je korejská připravenost na olympiádu takřka stoprocentní," usoudil Vítek.
Fazolky ani nedojedl
Při ZOH se dá v olympijské jídelně čekat nabídka i evropské stravy, teď to ale bylo s jídlem horší. „Vesměs korejské speciality a hodně pálivé," vyprávěl Vítek. Také Koukalová se přiznala, že má hrozně ráda asijskou kuchyni, a tak se ocitla pro sebe v kulinářském ráji. Zkoušela i polévku z mořských řas.
Také Adam Václavík neváhal vyzkoušet místní specialitu, kimči. Naložil si plný talíř a po ochutnání zjistil, že mu hoří pusa. Podobnou zkušenost měl i Michal Šlesingr. „Zkusil jsem fazolky a ty byly tak ostré, že jsem ani nedojedl," líčil s tím, že pak už dával přednost všudypřítomné rýži nebo korejským špagetám s boloňskou omáčkou.
