Hlavní obsah

Krčmář roste každým rokem. Jak ochránit psychiku? Nemyslet na biatlon, ví

Praha

Jeho závěrečný úsek byl nejsvětlejším momentem nikterak zářivého vstupu českých biatlonistů do sezóny. Michal Krčmář v Östersundu naznačil, že jeho každoroční přibližování se nejužší špičce by mohlo pokračovat i v olympijské zimě.

Foto: Petr Slavík/Český biatlon

Michal Krčmář při Světovém poháru v Östersundu.

Článek

Umístění českého smíšeného kvarteta vylepšil jen kosmeticky ze čtrnáctého na třinácté místo, ale stoprocentní střelba i slušný běžecký výkon může být příslibem třeba už do čtvrtečního vytrvalostního závodu.

„Běžecky to ode mě nebylo světoborné, zezadu se přece jen jede těžko. Ale celkově i se střeleckým výkonem to snad žádný průser nebyl,“ přemítal šestadvacetiletý Krčmář. „Můj výkon mi dodal sebevědomí, i když celkový výsledek je zklamáním,“ hodnotil s rozpaky úvodní závod Světového poháru.

Povedené léto

Předminulou zimu poprvé nakoukl v individuálním závodě do desítky, před rokem už v Ruhpoldingu stál premiérově na stupních. A letní příprava Krčmářovi dávala naději, že by se mezi nejužší elitou mohl prosazovat ještě častěji.

„Mám se o co opřít a ani ze srovnávacích testů jsem neměl špatný pocit,“ přiznal. V českém biatlonovém lazaretu navíc zůstal jedním z mála, jemuž přípravu nezkomplikovalo žádné zranění.

„Nepsalo se o mně, tak to hodnotím pozitivně,“ vtipkoval. Vždyť jen z mužského týmu Ondřeje Moravce zastavila infekce jater, Adam Václavík si zlomil nohu, spíše kuriozitou už pak byly naražené nárty z fotbálku Tomáše Krupčíka s Michalem Šlesingrem.

„Absolvoval jsem vše, co mi trenéři předepsali. Ale já jsem hlavně závodní typ. Jakmile obléknu číslo, troufám si říct, že ze sebe vymáčknu ještě víc,“ říká o sobě Krčmář.

MS nezvládl hlavou

K vyladěnému tělu ale potřebuje přidat i čistou hlavu. Na únorovém mistrovství světa v Hochfilzenu se mu to ideálně nepovedlo.

„Nezvládl jsem ho hlavou a připravil se o výsledky. Přijel jsem tam psychicky vyšťavený, šesté místo, které jsem vykřesal, bylo maximem, co jsem mohl předvést,“ připomíná svůj výsledek z vytrvalostního závodu, k němuž se ale v dalších startech nepřiblížil.

Jak chybu neopakovat o rok později při ještě důležitějších závodech v Pchjongčchangu? „Snažím se jít do sezóny uvolněnější, psychické síly budou třeba po Novém roce,“ ví. „Nejlepší je úplně vypnout, přestat myslet na biatlon. Pomůže, když si třeba po snídani sedneme a povídáme v týmu, pak se cítím bez stresu a uvolněný,“ hledá možný recept.

Reklama

Související témata: