Hlavní obsah

Byl jsem nejrychlejší, ale ne zlatý, hodnotí překážkář Svoboda rozporuplnou sezónu

PRAHA

Už jen poslední závod na Velké ceně Prostějově. Pak už pro překážkáře Petra Svobodu skončí rozporuplná sezóna. Zaběhl si v ní při Odložilově memoriálu nejlepší čas kariéry 13,27, rychleji letos v Evropě nikdo neběžel. Jenže klíčový závod na mistrovství Evropy v Barceloně mu nevyšel, cílem proběhl šestý.

Foto: Anja Niedringhaus, ČTK/AP

Zklamání ve tváři Petra Svobody po finále závodu na 110 metrů překážek na ME v Barceloně.

Článek

Od barcelonského finálového škobrtnutí jste si na mítincích zlepšil náladu?

První čtyři závody byly takové, že bych tím časem bral v Barceloně medaili, aspoň bronzovou... Už jem pak neprohrál s mistrem Evropy v přímém souboji, to je pro mě taková satisfakce. Na finále Diamantové ligy jsem byl čtvrtý, přede mnou jen Američani, nikdo z Evropanů mě neporazil. Potvrdil jsem, že jsem v Evropě nejrychlejší. Ale ne zlatý.

Nebylo by pro vás ještě větší satisfakcí, kdyby vám jeden závod "ulítl" pod hodnotu vašeho českého rekordu?

Hrozně jsem honil závody, nechtěl jsem nikde chybět. To zapříčínilo, že ty časy jsou vyrovnané, ale žádný už není nějak excelentní.

Proč jste tedy tolik startů absolvoval? Chtěl jste si v závěru sezóny vydělat?

Jasně, atletika není žádný velký business. Relativně se mi dařilo umisťovat se na placených místech, ale pro mě bylo důležitější porážet ostatní Evropany.

Patřičně jste si to užíval?

Vnitřně. Oni jsou hodní, Andy (mistr Evropy Turner - pozn. red.) mi řekl na rovinu, že ví, že jsem lepší, tak jsem mu říkal, že v Barceloně byl ale lepší on...

Už se těšíte, až budete mít za sebou i poslední závod?

Nejkrásnější na tom konci sezóny je ta bezmoc... Člověk běží, říká si, že je to fajn a v cíli ten čas ho vždycky překvapí.

Jakou si s vaší přítelkyní tyčkařkou Jiřinou Ptáčníkovou dopřejete po sezóně dovolenou?

Žádnou. Stavěli jsme barák, dovolená by nás zruinovala, musíme šetřit.

Místo odpočinku vás tedy čeká stěhování nábytku?

Domluvil jsem si tolik lidí, co mi budou pomáhat, že doufám, že odnesu jen matraci. (směje se)

Angažoval jste i atletické kolegy?

No jejej, máme ve skupině sprintera Libora Žilku, to je takovej malej Rambo, znám pár vzpěračů, bude to v pohodě...

Kdy se definitivně přestěhujete do nového?

Za dva týdny, už jen čekáme, až nám pustí vodu.

Reklama