Článek
Chudý si myslí, že o této akci by měly jednat nejen obce po obou stranách slovensko-polské hranice, ale i zástupci ministerstev a olympijských výborů obou zemí. "Pokud chceme žádost podat na pořádání olympiády v roce 2022, musíme si pospíšit, protože rozhodnutí padne už za tři roky," připomněl Chudý.
Jednání přerušilo letecké neštěstí u Smolenska
Jednání, o kterém ředitel tatranského sdružení hovoří jako o pokročilém, přerušilo dubnové letecké neštěstí u Smolenska. "Zahynuli při něm dva velcí stoupenci polsko-slovenské olympiády, prezident Lech Kaczyňski a předseda Polského olympijského výboru Piotr Nurowski," řekl Chudý. Dodal, že zástupci Slovenska a Polska o nápadu společně uspořádat zimní olympiádu naposledy jednali v zimě na olympijských hrách ve Vancouveru.
Janusz Majcher, starosta Zakopaného, nejznámějšího střediska na polské straně Tater, je také pro další jednání se Slováky. "Myslím si, že olympiáda v Zakopaném je vynikající nápad, ale vím také, že ji nemůžeme zorganizovat sami. Třeba vzhledem k tomu, že máme nedostatek příjezdových silnic," řekl Majcher. Chce, aby obě země Tatry propagovaly společně.
Podle Majchera by se stejně, jako se to stalo v minulých letech v Itálii nebo v Kanadě, mělo do organizace zapojit velké město. Nejlépe Krakov, který je známý po celém světě.
Poprad to už zkoušel několikrát
PAP připomíná, že Poprad chtěl zimní olympiádu uspořádat už několikrát. Ucházel se například o organizaci her, které se konaly v roce 2006 a nakonec je získal Turín. Tehdy kandidovalo i Zakopané, v jehož případě to byl první olympijský pokus, třikrát se ale neúspěšně ucházelo o mistrovství světa v klasickém lyžování.
