Článek
„V půlce srpna měl Matt odletět na olympiádu mládeže do Singapuru jako vyslanec MOV. Cítil se pořád unavený, spal i přes den, ztrácel svoji pohodovou náladu. Navíc mu otekly uzliny. Místo cesty do Singapuru absolvoval sérii vyšetření v Plzni a následně v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Diagnóza byla strašná - Podezření na rakovinu štítné žlázy s doporučením co nejrychlejší operace,“ vzpomíná už s ulehčením v hlase Kateřina.
V té době se ozval kouč střelecké reprezentace USA, aby zjistil, jak se daří v Plzni jeho největšímu esu. Hned si věděl rady... „V týmu má dvě dívky, jejichž otec, doktor Fong, patří ve Státech k nejlepším chirurgům na operace rakoviny jater. Vrátili jsme se do Ameriky a Matt hned odjel do New Yorku, kde se ho ujala světová kapacita na rakovinu štítné žlázy, doktor Saha. U něho se podrobil chirurgickému zákroku. Vzali mu celou štítnou žlázu. Naštěstí nádor odhalili lékaři včas a vše proběhlo bez komplikací. Druhý den po operaci už jsme šli z nemocnice pěšky do bytu, kde jsme na Manhattanu bydleli. Kontrolní odběry a testy dopadly dobře. Vrátili jsme se domů. Matt se doslova uzdravoval před očima,“ dodá Kateřina.
Také Matt Emmons už bere krušné dny z loňského podzimu minulého roku jen jako nepříjemnou epizodu, což se v pohádkách stává... „Ty první pocity, když mi v Plzni řekli, že mám s největší pravděpodobností rakovinu, byly strašné. Hrozně jsem se bál, že umřu a nebudu moci zbytek života strávit se svojí rodinou, že neuvidím vyrůstat Julinku,“ říká tichým hlasem.
Na okamžik se odmlčí a už mnohem veseleji dodá: „Hodně jsme mluvili s lékaři, kteří nám vysvětlili, co mne čeká a že mám velikou šanci se uzdravit. Zbavil jsem se pocitů sebelítosti. Už jsem se nedíval zpátky, ale jen před sebe. Upnul jsem se k té naději. Operace dopadla dobře, následné léčení zabralo a já se už jen snažil, abych se z toho co nejdřív dostal.“
Jeho největšími oporami v nejtěžších chvílích byly Kateřina s Julinkou. „Byly se mnou v New Yorku, když jsem podstupoval operaci. Hlavně Katka to měla těžké. Starala se o to, aby rodina měla dost informací, všechny uklidňovala. I mne. Byla úžasná, statečnější než já... Velkou podporu mi poskytl i můj přítel, doktor Fong. Trpělivě mi všechno vysvětloval. On je odborník, jeho slova mi dávala obrovskou naději,“ říká Matt. „Když mě ujistil, že budu žít, vůbec jsem nezapochyboval, že se vrátím ke střílení. Sport je můj život a já se nikdy za žádných okolností nevzdávám,“ zdůrazní.
V půlce ledna v Plzni potvrdil, že je zpátky ve světové špičce... „Cítím se mnohem lépe, než kdykoliv dříve. Ještě nejsem v nejlepší formě, ale do té se během roku vrátím, až odstřílím vetší tréninkové dávky. Kontroly absolvuji každého půl roku. Nejbližší mám v květnu... A všechno mi zase chutná,“ usmívá se u oblíbeného plzeňského Prazdroje.
Pohádka? Teď už ano. A Emmonsovi věří, že bude dál pokračovat. Kateřina si chce letos také vybojovat účast na olympiádě v Londýně. Při její formě by to neměl být problém. A co bude po olympiádě? „Další miminko,“ vyhrknou šťastní manželé současně.
