Článek
Jak jste prožíval dramatický souboj s Kroměříži?
Během závodu jsem moc nevěděl, jak to vypadá, jen jsem udělal maximum, aby to dopadlo pro Duklu dobře. Naštěstí to vyšlo.
Jak vnímají tento tradiční souboj posledních let závodníci? Panuje mezi vámi velká rivalita nebo to prožívají spíše funkcionáři?
U nás mezi závodníky je to v pohodě, žádná rivalita. Opravdu je to spíš mezi funkcionáři.
Nehraje roli ani to, že v dresu Kroměříže závodí řada bývalých Dukláků…
Je to tak, odešlo jich tam hodně. Ale oni jim dali šanci, aby ještě mohli závodit a něco za to dostali, to je podle mě v pořádku.
I pro vás bylo hlavním cílem vyhrát svoji disciplínu?
Přesně tak, šlo mi o body. Chtěl jsem zakončit sezónu s 230, což se nakonec nepovedlo, i když druhý pokus byl těsný. Ale povedlo se mi zakončit rok ve zdraví a od pátého října se můžu chystat na další.
Jste rád, že už je konec sezóny?
To jsem rád velice, byla hodně dlouhá. Ale musím ji hodnotit pozitivně, i ten její konec byl příjemný, poslední závody jsem si užíval, i když ta únava byla znát. Po Tegu už jsem závodil víceméně bez tréninku, bylo to jen takové udržování.
Začínat na dvou metrech u vás není obvyklé…
Začínal jsem na nich i teď v Olomouci. Moc jsem rozcvičce nedal, už se rozcvičuju spíš během závodu, abych ušetřil síly, protože už jich moc není, a ty dva metry jsem bral jako rozeskakování.
Bylo těžké se do posledních závodů namotivovat?
Chtěl jsem si to užít, dost jsem si zaskákal. A jak se nahecovat? Už to také moc nešlo, ta motivace nebyla velká, ale snažil jsem se trochu roztleskat diváky.
Ani to asi nebylo lehké, mistrovství republiky družstev jich na Julisku moc nepřilákalo…
Moc jich tu není, ale ti, co tu byli, se aspoň ozvali. Atmosféra není taková jako třeba na Memoriálu Josefa Odložila, vůbec v Praze na atletiku moc lidí nechodí, třeba v Ostravě by to bylo lepší. Ale aspoň ti skalní fanoušci dorazili.
Občas jste si zpestřil soutěž družstev i v jiné disciplíně, nezvažoval jste tentokrát třeba trojskok?
Chtěl jsem ho jít. Náš trojskokan byl zraněný, ale zázračně se uzdravil, tak mi před týdnem volal, že je fit a na tréninku mu to docela jde. Tak jsem to nakonec i uvítal, protože trojskok nezkouším moc často, aspoň jsem neriskoval, že bych si něco neudělal.
