Rubriky:

Ostatní sporty

Šmídová našla ztracenou medaili a od té doby jen slaví

7. září 2004 15:20 - PRAHA

Každodenní oslavy, větší párty obden. Nic jiného od olympiády v Aténách Lenka Šmídová ještě nestihla. Ani vypráno zatím stříbrná medailistka z třídy Evropa nemá. Ale neslaví jen životní úspěch, ale i skutečnost, že má olympijskou medaili. Při slavnostním zakončení ji totiž ztratila.

Krve by se v ní nedořezal, když při závěrečném ceremoniálu aténských her sáhla při nástupu na hlavní plochu stadionu do kapsy. Chtěla se pokochat pohledem na stříbrný skvost, který však nenahmatala. "Ani na to nechci vzpomínat," řekla na dnešní tiskové konferenci v Praze.

Tušila, že je zle. Obrátila se na člena vedení mise Jana Hrdinu, ale dostalo se jí jasné odpovědi: "No, tak to ji koukej najít, neboť duplikáty se nedávají." Šmídová přišla o zakončení, jak vehementně se pustila do hledání. Jediným možným místem ztráty byla gymnastická hala, kde sportovci na ceremoniál čekali.

Medaili našla uklízečka

"Říkala jsem si, že mi musela vypadnout do tašky, kterou jsme dostali s jídlem," vzpomínala ještě dnes s hrůzou. S pomocí personálu našla kontejner, kde její taška měla být. Půl hodiny jej prohledávala, leč bezúspěšně. "Prolezla jsem těch tašek snad tisíc," přiznala sympatická blondýnka.

Relikvii s olympijskými kruhy, nyní snad ještě cennější než předtím, našla na zemi uklízečka a odevzdala ji policistům. "Když mě zavolali a řekli mi, že mám jít na policejní stanici, tak už jsem tušila, že to dopadlo dobře. Podepsala jsem protokol, té uklízečce jsem poděkovala a hned se s ní vyfotila," prohlásila.

Oslava střídá oslavu

Medaili od té doby nosí stále s sebou. "Aby se na ni každý mohl podívat, není přeci k tomu, aby někde visela," řekla jachtařka. Věří, že už se podobná situace opakovat nebude. "Navíc ji nosím v tašce, a ne v kapse," řekla. Stejnou zkušenost s dobrým koncem má i desetibojař Robert Změlík, který zlato z Barcelony nechal v taxíku.

Týden po skončení regaty si Šmídová v Aténách užila. Byla dokonce téměř po roce dvakrát surfovat. "A pak už to byly jen oslavy. Těch velkých bylo už sedm. Nic jiného jsem od té doby nestihla," usmívala se. A jestli se jí změnil život? "Vůbec, až na ty mejdany. Možná jich bylo víc než po ostatních závodech."

Už jí závodění chybí

O své budoucnosti ještě nemá jasno. Již v Aténách hovořila o možném přestupu do jiné třídy, třeba 470 nebo Yngling. Ale bude muset počkat do listopadu, kdy mezinárodní federace rozhodne o zařazení tříd na olympijské hry do Pekingu. "Budu kalkulovat, protože by to stálo dost peněz. Uvidíme," odmítla zatím plánovat.

Jedinou jistotou je účast na mistrovství republiky v kajutových plachetnicích na Lipně, pak se vydá za přítelem Markem na dva až tři týdny do Oregonu. "Pak se rozmyslím, co dál," řekla. "Pokud to nevyjde, budu klidně jezdit dál Evropu," řekla. První závod SP je v lednu v Miami. "Ale už teď mi chybí sport," dodala.

ČTK, Sport.cz

Zrušit