Rubriky:

Ostatní sporty

Nehoda bere lukostřelci Šebkovi přesnost

9. září 2004 18:49 - PRAHA

Jen těžko se dostával z vozíku i na něj. Nedobře na tom byl Zdeněk Šebek před půl rokem. Paralympijský zářijový cíl sezóny byl kdesi v nedohlednu. Zápěstí - pro lukostřelce takřka klíčová část těla - bylo k nepotřebě. Ale dal se do pořádku a brzy i pro něj začne vrcholná událost roku v Aténách. Čeká ho obhajoba prvenství ze Sydney.

 

archiv

"Na luk ale po nehodě nebylo pomyšlení. Nejdřív jsem se musel dostat k soběstačnosti," připomíná čtyřiačtyřicetiletý handicapovaný sportovec. Co se stalo? "Vyjel řidič z vedlejší a bylo to," vrací se k únorovému okamžiku, po kterém se jeho ruka dostala do nepříjemného kontaktu s ručním řízením. Pochroumané zápěstí bylo výsledkem.

Proti následkům nehody na motocyklu, při níž si před více než dvěma desítkami let coby spolujezdec zranil obratle tak, že narušily míchu, to byla banalita. Ale i smůla zároveň. "Člověk to tak musí brát," říká s úsměvem Šebek, leč formu před vrcholem sezóny necítí kdovíjakou.

Pravá ruka, v níž drží luk, se chová nevyzpytatelně. "Lítá mi to všelijak, chvíli na jednu, chvíli na druhou stranu, přesnou příčinu nenacházím," pokračuje bývalý cyklista. K lukostřelbě se přes posilovnu a atletiku dostal až po osudovém zranění.

Favoritem se necítí

A po letech přišly i velké úspěchy. Čeká teď další? "Favorita do Atén dělat nejedu," reaguje. Doma býval vyrovnaným soupeřem nepostižených lukostřelců. Letos do soubojů s nimi nešel. "Absolvoval jsem jen závody s vozíčkáři, nějaké ty body ke spokojenosti mi chyběly," připomíná, leč doufá, že se ještě s formou potká.

Nežije ani zdaleka jen sportem. Uspěl v obecních volbách doma v České Třebové. "Ale můj obor to není, takže po tomhle volebním období končím," tvrdí. Zůstat chce u sportu. I jako funkcionář. Těší ho, že doma v České Třebové má blízko na trénink. "Zatím. Střílím na opuštěném koupališti. Jinak bych se musel poohlédnout jinde."

Lukostřelecké soutěže handicapovaných se na rozdíl od olympijských klání nekonají na proslulém stadiónu Panathinaiko, kde na příchozí dýchne historie. Konaly se tam první novodobé OH. "Postižení tam mají problémy s bariérami. Střílíme jinde a vlastně na dvou místech, trénink a kvalifikace proběhne ve vojenském prostoru u vesnice sportovců, finále na baseballovém stadiónu."

Historické památky by si ale nerad nechal ujít. "Ještě jsem v Aténách nebyl. Něco z antiky jsem už viděl v Turecku, snad bude chvíle volna po závodech," plánuje.

Ve výpravě bude protřelým matadorem. Těší se, nebo je nervózní? "Nechávám tomu volný průběh," podotýká. Netipuje ani, jak dopadne. "O soupeře jsem se nezajímal, i když na internetu to jde vyhledat. Chci si odstřílet to svoje, zlepšit letošní výkony. Uvidíme, na co to bude stačit," dodává.

Václav Procházka, Právo

Zrušit