Hlavní obsah

I přes zranění a problémy se splnil sen o MS

Karel FeltSport.czPrávo

Čtrnáct kroků muselo udělat české mužstvo, aby se probojovalo na fotbalové mistrovství světa 2006 do Německa. Některé kroky byly klopýtavé, jiné taneční, ale nejpodstatnější je, že po šestnácti letech budou Češi opět u největšího fotbalového svátku.

Článek

Srovnávat kvalifikaci na mistrovství Evropy a právě skončenou nelze, a to nejen kvůli tomu, že ta předchozí skončila přímým postupem a tato až po dvou nervy drásajících barážových bitvách. Jediným pojítkem jsou už tradiční soupeři - Nizozemci. Ti byli tentokrát lepší. To však není v tuto chvíli podstatné.

Nedvěd pomohl

Určitě mužstvo nepodalo vždy oslnivý výkon, o kráse nebyla ani baráž, byť Nory dvakrát porazilo 1:0. jenže baráž je peklo, jak říká kouč Karel Brückner. Je čistě o výsledku. Buď zvítězíš nebo fotbalově zemřeš. I fanoušci před zápasem říkali, že hráčům odpustí na pohled horší fotbal, jen když postoupí. Co však mužstvo splnilo stoprocentně, byl přístup, nasazení, nesmírná bojovnost.

Jako černá nit se táhl celou kvalifikací "případ" Pavla Nedvěda. Zbytečně rozviřovaný neuváženými či nesprávně formulovanými větami o konci a nekonci. I to je za námi. Nedvěd přijel a výrazně pomohl k postupu. Lze si jen přát, aby si splnil svůj sen, zahrát si na mistrovství světa. Mužstvo ho potřebuje.

Kanonýr Koller

Má však nejen Nedvěda, ale mezi tyčemi opět výtečného Petra Čecha, v obraně pilíř Tomáše Ujfalušiho, který ve čtrnácti zápasech nechyběl jedinou minutu, bylo jich 1260 bez těch nastavených. Na druhém konci výčtu 33 hráčů, které kouč Karel Brückner použil, je s dvanácti minutami Lukáš Zelenka. Svoji genialitu mnohokrát projevil Tomáš Rosický, nejčastější asistent u branek, skvělý stratég, ale i zakončovatel.

Na hrotu pak zářil Jan Koller, s devíti trefami druhý nejlepší střelec kvalifikace. Až po jeho zranění jej překonal Portugalec Pauleta, který se trefil jedenáctkrát. Koller navíc stihl překonat střelecký reprezentační rekord Antonína Puče, když už dosáhl 40 branek a Karel Poborský posunul vlastní rekordní hranici v počtu startů za národní tým na 111 zápasů.

Nepříjemná zraněné

Mužstvo na rozdíl od minulé kvalifikace sužovala zranění, která před dvěma roky přišla až po postupu. Kromě zmíněného Kollera chyběli několikrát Jankulovski, Poborský, Grygera, Bolf, Lokvenc, Baroš, Galásek, ale i Rosický a další. Všechno opory týmu. Samozřejmě Nedvědovu absenci ani nepočítaje.

Svoje kvality však prokázali noví hráči nebo ti, kteří nedostávali dřív tolik příležitostí, jako Rozehnal, Polák nebo Jun. A na svoji šanci už čekají další, v čele s dalším z marodů - Sivokem. Trenér Brückner, jemuž sice končila 31. 12. smlouva, ale bude automaticky prodloužena do konce MS, jak stojí v jednom jejím odstavci, má stále kam sáhnout.

Čtvrt miliardy

Postup mezi elitní světovou dvaatřicítku je splněním snu hráčů i fanoušků, kterých může přijet k západním sousedům víc než do Portugalska. Navíc přinese i vítanou finanční injekci do svazové pokladny - odhadem už nyní to dělá kolem čtvrt miliardy korun.

Jako bonus pak je dáno do vínku nového vedení ČMFS, které by jej rozhodně nemělo prohospodařit. Má jedinečnou šanci si vlastními pozitivními skutky vylepšit image před fotbalovou euforii prožívajícím národem.

Reklama