Rubriky:

Cyklistika

Němečtí pořadatelé cyklistického MS vyhlásili válku dopingu

24. září 2007 09:58 - STUTTGART

Dopingové skandály, které letos opět v hojném počtu postihly silniční cyklistiku, přiměly organizátory mistrovství světa ve Stuttgartu k razantním opatřením. Závodníky, kteří se bojů o světové medaile zúčastní, čekají nejpřísnější antidopingová opatření v historii šampionátu.

Nad konáním nadcházející akce se přitom ještě donedávna vznášel otazník. Situace dospěla tak daleko, že v reakci na události během červencové Tour de France přemýšleli rozladění pořadatelé o zrušení mistrovství. K tomuto kroku vyzývali i někteří stuttgartští radní, ale také například politické špičky jako německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble.

Organizační výbor nakonec svou další práci na přípravách MS podmínil dohodou o zpřísněném antidopingovém programu, kterou za Mezinárodní cyklistickou unii (UCI) koncem července podepsal její předseda Pat McQuaid.

Loňské MS v Salcburku podobnou dramatickou předehru nemělo. Vrchol šampionátu, silniční závod mužů kategorie Elite, skončil triumfem olympijského šampióna Paola Bettiniho z Itálie, v časovce byl jasně nejrychlejší Švýcar Fabian Cancellara. Ženám dominovaly nizozemská cyklistka Marianne Vosová a Kristin Armstrongová z USA.

Češi se těší na vystoupení Kozlíkové a Huříkové

Českým příznivcům zvyklým jen na vzácné úspěchy dělají v posledních letech radost spíše ženy, což se potvrdilo také v Rakousku. Lada Kozlíková obsadila v časovce velmi slušné osmé místo a v závodě s hromadným startem skončila na 18. příčce. Na svůj "supertalent" opět poukázala mladá Tereza Huříková, která při svém debutu mezi ženami, navíc po nemoci, byla v jízdě proti chronometru dvanáctá.

Muži se ani v jedné z kategorií neprosadili, stále větším příslibem jsou ale výkony Huříkové vrstevníka Romana Kreuzigera, jak naposledy ukázal i na právě skončené Vueltě.

Bilance českých úspěchů v 86 let dlouhé historii MS není příliš pestrá. Nejlepším individuálním výsledkem mezi dospělými je třetí místo Lubora Tesaře v závodě amatérů na šampionátu v Oslu v roce 1993.

Vedle této jediné seniorské individuální medaile získali reprezentanti ještě další čtyři cenné kovy. Dvě stříbra a dva bronzy si připsali ještě v éře federace v týmové časovce na sto kilometrů. Na MS 1993 v Oslu skončilo už ryze české družstvo v této dnes již neexistující disciplíně páté.

Prvním vítězem MS byl Gunnar Skjöld

Od té doby pronikli do první desítky z Čechů jen Tomáš Konečný, devátý v silničním závodu v roce 2001, a Michal Hrazdíra, jenž skončil za dva roky v časovce ještě o příčku výš. Mezi jezdci do 23 let obsadil v roce 1996 výborné páté místo René Andrle, nejlepším ženským výsledkem je sedmá příčka Kozlíkové v časovce ze šampionátu v Hamiltonu 2003.

Přestože silniční cyklistika byla již součástí prvních novodobých olympijských her v Aténách v roce 1896, premiérové amatérské MS se uskutečnilo až roku 1921. V Kodani se závod jel, stejně jako o rok později v Liverpoolu, stylem dnešní časovky. Prvním vítězem se stal Gunnar Skjöld ze Švédska. První zlato mezi profesionály připadlo v roce 1927 tehdejší vycházející italské hvězdě Alfredu Bindovi. Pátý v pořadí Jean Aerts z Belgie byl na německém Nürburgringu nejlepším amatérem.

Poté oba pelotony soupeřily odděleně. Až na MS 1996 ve švýcarském Luganu se sloučily do kategorie Elite a amatérská soutěž byla nahrazena nově vytvořenou kategorií do 23 let. Ženy měly na MS premiéru v roce 1958 ve francouzské Remeši. Roku 1997 v San Sebastianu se k seniorům připojili i junioři, kteří od předloňska závodí opět samostatně.

Právě mezi juniory čeští cyklisté v posledních letech nejvíce zazářili. Před třemi lety se prvními mistry světa v historii tuzemské silniční cyklistiky v italském Bardolinu stali Kreuziger a Huříková.

ČTK

Zrušit


Časová osa: Cyklistika