Článek
Jak jste se cítil na trati Amstel Gold Race? Závod dlouhý 258 km je po zranění porce…
Na to, že jsem byl 45 dní bez závodění, to tak špatné nebylo. Odpadl jsem až těsně před cílem. Tělo se kouslo, protože nebylo zvyklé na takové vytížení. Udělalo se mi nevolno, tak jsem si vystoupil ze skupiny. Ale ztráta nebyla velká a myslím, že můžu být víc než spokojený.
Musíte mít ještě na ruce dlahu, nebo už jezdíte bez ní?
Na kole ji ještě mám, nijak mě neomezuje. Zkoušel jsem to i bez ní, ale nebylo to úplně ideální. Dlaha je malinká a necítím s ní žádnou bolest. Navíc se minimalizuje riziko opětovné zlomeniny při možném pádu.
Ve středu vás v Belgii čeká další klasika, závod Valonský šíp.
A věřím, že můj výkon bude zase lepší. S každým dalším startem bych měl jít nahoru.
Co plánujete dál?
Vracím se do Itálie a v pondělí odjíždím na etapák Kolem Romandie do Švýcarska.
Původně jste měl do závodů naskočit o něco dříve. Co se stalo?
Mohl jsem normálně trénovat, ale tým nechtěl riskovat nějaké další zranění. I třeba s výhledem na Tour de France.
Kdo bude jedničkou vaší stáje Liquigas na Tour?
Je to ještě daleko, ale neměli by tam chybět Bennati a Pozzato na sprinty, na celkové pořadí pojede zkušený Španěl Beltran. I když asi nebude bojovat o ty nejvyšší příčky. Když skončí ve druhé desítce, pro tým to bude uspokojivé.
A co vy?
Pokud Tour skutečně pojedu, tak hlavně na zkušenou. Bude mi dvaadvacet a v tomhle věku ještě člověk není vyzrálý závodník. Určitě se budu chtít v některých etapách ukázat ve výborném světle, bojovat o nejvyšší příčky, ale pak budu třeba dva dny v rámci možností šetřit síly. Je lepší se zlepšovat postupně.
