Článek
Na mistrovství světa ve Val di Sole jste získala stříbro ve fourcrossu. Kam tento úspěch řadíte?
S medailí jsem maximálně spokojená, i když to bylo trochu s klikou. Asi to byla náplast za ty minulé roky. To jsem byla dvakrát čtvrtá, předtím jsem spadla ve čtvrtfinále.
Ale nyní jste vystartovala rovněž jako poslední…
Protože jsem start uspěchala a napálila jsem kolem do rampy. Ještě do předposlední zatáčky jsem jela na čtvrtém místě, pak jsem předstihla Holanďanku Beertenovou, která měla kolizi s Romanou Labounkovou. Na kamenité pasáži před cílem jsem ještě šla před Romanu a bylo z toho stříbro.
Teď už budete vše směřovat k olympijskému bikrosu?
Určitě, mistrovstvím světa pro mě skončil fourcross a teď už budu jen trénovat bikros. Žádné závody do olympiády už v plánu nemám. Chci se co nejlíp připravit.
V českém dresu pojedete závod žen sama…
Ono to ještě není úplně jisté. Podle žebříčku bych měla jet jen já, ale Nový Zéland, který skončil před námi, si vybojoval dvě místa a jednoho se prý vzdají. Pokud by se to udělalo podle žebříčku, mělo by to místo navíc připadnout nám. Pak by startovala i Romana. Rozhodnout by se to mělo v nejbližších dnech.
Vy jste v Číně jela bikros už dvakrát. Jak se dá nejlíp připravit na náročné klimatické podmínky?
Tak jedině v sauně... Je tam strašné vedro a neskutečná vlhkost vzduchu. Letos jsme jeli mistrovství světa asi 500 kilometrů od Pekingu, ale podmínky byly úplně stejné. Navíc ten příšerný smog. Ale musím se s tím vyrovnat.
Láká vás být olympijskou medailistkou?
Já jsem v první řadě ráda, že se bikros na olympiádu vůbec dostal. Vždycky jsem k téhle události vzhlížela s respektem. Na medaili může pomýšlet minimálně pět závodnic a já mám za první cíl postup do finálové osmičky. Pak už to bude hop nebo trop.
