Článek
"Konkurence je stále lepší, i mezi handicapovanými cyklisty už panují zcela profesionální poměry. Jedu patnáctou sezonu, je to už náročné fyzicky i psychicky, devět sezon jsem na vrcholu a už se s tím srovnávám jen obtížně," řekl ČTK Ježek. "Pořád ještě stačím, ale jezdit chci jen dokud to bude mít smysl a nebudu trapný. Co to znamená? Vydržet chci do Londýna, nepředpokládám, že bych po něm ještě jezdil dál," řekl čtyřiatřicetiletý Ježek.
U silničních cyklistů výkonnost kulminuje obvykle krátce po třicítce, přesto už si Ježek připadá poněkud opotřebovaný. "U handicapovaných je to ještě o něco posunuté, záleží kdy člověk k tomu handicapu přijde, jak dlouho ten sport dělá, takže to ještě není tak zlé, ale závodit po čtyřicítce by už moc smysl nemělo," přidal další argument pro konec kariéry po paralympiádě.
Místo toho už se začíná připravovat na přechod do běžného života. Na soukromé vysoké škole od října nastoupí studium komunikace a médií a výhled na kariéru tiskového mluvčího na přímý dotaz nepopřel. "Je to možné. Sice se může stát, že se mi ta práce nebude líbit, ale dneska bych to asi tak viděl," prohlásil.
Jako mluvčí by mohl působit ve sportovní branži, ale i v některé z firem, s nimiž spolupracuje. "Cyklistika mi dala příležitost se setkat se spoustou zajímavých lidí a firem, získal jsem tolik zkušeností, že kdybych se zítra zranil, tak se nebojím, že budu bez práce," uzavřel s úsměvem Ježek.