Hlavní obsah

Štybar: S nosem nahoru ale nechodím

Cyklokrosař Zdeněk Štybar triumfoval v sobotu potřetí v osmi dnech, tentokrát zvítězil na Světovém poháru v Koksijde. O výhře znovu rozhodl v závěrečném spurtu. "Spurt je pokaždé trochu loterie. Bylo nás pět v první skupině a já na silnici do cílové rovinky najel z první pozice. Nechal jsem tam úplně všechny síly a byl jsem hrozně rád, že jsem prvenství uhájil," uvedl Štybar.

Foto: Petr Horník, Právo

Český cyklista Zdeněk Štybar - ilustrační fotografie

Článek

V sobotu jste vyhrál Světový pohár v Koksijde, jak jste si to užíval?

Neskutečně, protože je to kvůli písečným pasážím asi nejtěžší trať ze všech. Během kola se dá ztratit klidně minuta. Navíc se právě v Koksijde pojede za dva roky mistrovství světa a je dobré si dokázat, že jsem schopen vyhrát i na téhle trati. Loni jsem tu byl třetí, ale dva roky zpátky asi šestnáctý. Hrozně jsem se v tom plácal.

Na druhé vítězství v seriálu jste si musel počkat přes dva roky…

Taky už bylo na čase to zlomit. Poprvé jsem vyhrál v říjnu 2007 v Kalmthoutu. Na to se samozřejmě nezapomíná. Ale teď si toho cením asi víc, protože Koksijde je hrozně prestižní závod a vyhrát tady má ohromně velkou váhu. Pro nás Čechy bývalo Koksijde takovou noční můrou, nikdy se nám na téhle trati nedařilo.

Opět jste o vítězství rozhodl v závěrečném spurtu. Věřil jste si v něm hodně?

Spurt je pokaždé trochu loterie. Bylo nás pět v první skupině a já na silnici do cílové rovinky najel z první pozice. Nechal jsem tam úplně všechny síly a byl jsem hrozně rád, že jsem prvenství uhájil.

Váš triumf byl už třetím v řadě za sebou, minulý víkend jste vyhrál GVA i Superprestige…

Taky jsem si říkal, že si to musím užít. Vyhrát třikrát za sebou, to se člověku jako jsem já mockrát nepoštěstí. Ale s nosem nahoru rozhodně nechodím. Musím k tomu přistupovat s pokorou, protože špička je hodně vyrovnaná. To se nakonec potvrdilo už v neděli.

V závodě Superprestige v Gietenu jste skončil čtvrtý a teprve podruhé v sezóně jste se tak nedostal na stupně vítězů.

Blbě jsem odstartoval, byl jsem čtvrtý a ty přede mnou jsem musel dojíždět, což mě stálo hodně sil. Nijs i Albert odjeli, já měl asi ve třetím kole měl menší krizi a nezachytil jsem nástup Pauwelse. Jezdil jsem po zbytek závodu sám čtvrtý a spíš jsem si hlídal, aby mě zezadu nikdo nedojel a zbytečně jsem neztratil body v seriálu.

Berete čtvrté místo jako zklamání?

V žádném případě. Musím zůstat nohama na zemi. Trať v Gie -tenu navíc nepatří k mým oblí -beným: žádná technika, jen hrubá síla. Takže čtvrté místo beru.

Reklama