Článek
„Lámali mě pořádně, ale já byl rozhodnutý fakt pevně. Ono se to možná nezdá, ale přináší to spoustu starostí, neustálého cestování, zařizování a já nevím čeho všeho. A ne vždy je to jednoduché. Za ta léta jsem z toho prostě unavený a končit se má v nejlepším…“
Červíček pochybností v něm ale zahlodal. „Hlavně proto, že v nároďáku se teď vytvořila dobrá parta. To v minulosti vždycky nebývalo.“ Zlata Štybara a Paprstky mu udělala velkou radost, přiznával ale, že cenných kovů si na jihu Čech představoval pro české barvy přece jen o něco víc. Odpověď na otázku, proč je jeho svěřenci nezískali, našel rychle. „Protože někteří prostě podcenili přípravu na sněhu. Ti, kteří si nechali říct a trénovali v Táboře, na tom vydělali. Na trati to bylo znát.“
Závod elitní kategorie ho však nadchl. „Ten byl moc pěknej. Tak trochu jsem se proměnil v diváka a vyloženě jsem si to užíval. Škoda, že Martin Bína na ten bronz nedosáhl. Ukázalo se ale, že český cyklokros není jen Zdeněk Štybar, je na čem stavět a to je moc dobře.“
