Článek
Po 3,8 km dlouhém náročném plavání ve vlnách oceánu následuje 180 km cyklistiky za větru, který někdy sráží triatlonisty z kola. To jsou trýznivé podmínky nejslavnějšího Ironmana. Letos startuje 19. října. O účast v něm usilují v kvalifikacích tisíce závodníků. I ti nejlepší profesionálové si si ji musejí tvrdě vybojovat.
Boj s vlhkem i horkem
Co je nejtěžší na tomhle pro triatlonisty takřka posvátném požitku v místě, kde se jejich sport zrodil? "Nestojí to tak, jestli je horší horko nebo vlhko, ale nejzáludnější je kombinace obojího. Tamních 27 stupňů na teploměru díky vlhku odpovídá našim pětatřiceti, a když je tam pětatřicet, těžko to s něčím srovnávat.
Nakonec i silnice je při závěrečném maratónském běhu tak žhavá, že chodidla dostávají mimořádně zabrat," líčí Vabroušek. Ani permanentní vítr nepřináší žádné ochlazení. "To je jako teplý fén."
Na Havaj kvůli synovi dva týdny před startem
Havajské podmínky by se v tréninku daly simulovat. "S běžeckým trenažérem v páře nebo v sauně klidně, ale není to rozhodující," míní český triatlonista. Stačí podle něj dva týdny před startem být v místě závodu. "Na aklimatizaci to stačí. Kvůli malému Filipovi to ani nechci dělat jinak," naráží na rodinné povinnosti, leč vnímá, že jeho největší domácí soupeři Strangmüller a Petr vyrazili do tepla dlouhé měsíce před vrcholem sezóny.
Na Havaj dorazí z jižních končin severní Ameriky. Ve svých třiceti ale rozhodně nehodlá vyklízet pozice nejlepšího domácího Ironmana. Po 35., 29. a 19. místě v předešlých ročnících plánuje další zlepšení. Nemluví už o překonání hranice devíti hodin, chce hned vylepšit své osobní havajské maximum z loňska: 8:57:26.
"Jednou mě někdo z Čechů porazit musí, ale nikomu to neulehčím. Jsem na tom líp než loni, i když jsem měl i trošku smůly. Na závodech mi nejednou těsně unikly stupně vítězů," připomíná čtvrtá místa v Malajsii, Idahu a Wisconsinu i při evropském šampionátu v Dánsku.
Bratrovi už nepomůže
Ač kdysi vesloval stejně jako bratr, nehodlá už experimentovat s přechodem k jinému sportu a zůstane u triatlonového živobytí. Naposledy před olympiádou v Sydney uvažoval, že zkusí pomoci bratrovi, který coby lehká váha potřeboval kolegu do olympijského dvojskifu.
"Ale ztratil bych v triatlonu tolik, že by se to těžko dohánělo. Veslařský trénink, to je něco úplně jiného. Navíc brácha žije v Praze, já ve Zlíně a mám rodinu, těžko bysme to dávali dohromady," přemítá. Ani kratší triatlonové tratě ho nelákají. "To je to samé jako s veslováním. I když se to nezdá, olympijský triatlon je úplně jiný sport než Ironman, přechází se těžko a znamenalo by to velkou ztrátu v tom, co mi je nejbližší," dodává.
