Hlavní obsah

Kreuziger: Dobil jsem baterky, měl bych něco ukázat

Dva týdny trénoval český cyklista Roman Kreuziger se svými kolegy v Tenerife, kam zamířil letos již podruhé. "Tenerife je na přípravu ideální. Člověk se pohybuje ve vysoké nadmořské výšce a tréninky jsou hodně náročné," vysvětluje. Nyní jej čekají tři těžké závody - Amstel Gold Rade, Valonský šíp a Lutych-Bastogne-Lutych.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Cyklista Roman Kreuziger

Článek

Máte za sebou dvoutýdenní tréninkový kemp na Tenerife. Proč jste už podruhé v letošním roce odjel na stejné místo?

Potřeboval jsem po úvodních závodech zase dobít baterky. Tenerife je na přípravu ideální. Člověk se pohybuje ve vysoké nadmořské výšce a tréninky jsou hodně náročné. Ze začátku to nesmíte přepálit kvůli aklimatizaci, ale pak to má efekt. Navíc pokaždé bydlíme v hotelu na kopci, kde široko daleko nic není. Takže kromě tréninku člověk jen odpočívá a nikam nechodí. Jen na Velikonoce jsme si sjeli na oběd dolů k moři, abychom si ten svátek trošku zpestřili. A po večerech jsme většinou koukali na fotbal v televizi.

Kolik vás na kempu bylo?

Kromě mě ještě Basso, Nibali, Pellizotti, Szmyd a Kiserlovski, k tomu dva maséři a trenér. Vyšlo nám dobré počasí, všechno proběhlo podle plánu. Absolvovali jsme i dva testy výkonnosti a z mého pohledu nedopadly vůbec špatně.

Teď vás čekají tři těžké cyklistické závody během týdne: Amstel Gold Race, Valonský šíp a Lutych–Bastogne–Lutych. Jak se těšíte?

Je to docela výzva. Ale byl jsem tři týdny bez závodů, a i když mám tréninkové ukazatele dobré, je to trochu neznámá. Na trati může být všechno jinak. Každopádně bych se tam rád ukázal v popředí.

Na stupních vítězů?

Chtěl bych se na bednu dostat, jenže je to strašně těžké. Vyhrát takový závod může hodně lidí, a když chce člověk uspět, musí mít kromě formy i štěstí. Ale bez šancí nejsem. Loni jsem to dokázal druhým místem v San Sebastianu.

Který z těch závodů vám nejvíc sedí?

Teoreticky Lutych, který je z nich nejtěžší. Je tam nejvíc kopců a tenhle závod vyhrávají i lidi, kteří jsou dobří třeba na etapácích. Všechny tyhle klasiky jsou i pro vrchaře, proto třeba Contador pojede Valonský šíp i Lutych. Taky asi cítí šanci na úspěch.

A co zbývající dvě klasiky?

Valonský šíp je trochu kratší, ale dvakrát se tam jede cílový kopec. Člověk musí mít dost sil a ještě takovou tu výbušnost, aby byl schopen útočit. Amstel se jede po hodně úzkých cestách, bývá to dost nervózní závod a posledních osmdesát kilometrů je pořád nějaká stěna. Ale tyhle dva závody už pojedu potřetí, takže je docela znám. Lutych jsem jel loni poprvé a to jsem pořádně nevěděl, do čeho jdu. Teď už by to mělo být daleko lepší.

Reklama