Rubriky:

Cyklistika

Legendy drží palce svým synům

9. října 2003 19:20 - HAMILTON (KANADA)

To, že jablko nepadá daleko od stromu, platí i v cyklistice. Synů slavných otců se ve světovém pelotonu prohání řada, někteří startují i na mistrovství světa v Hamiltonu. A tátové, kteří je ke kolu většinou přivedli, jsou na své ratolesti patřičně pyšní. Tak jako legendy světové cyklistiky Eddy Merckx a Stephen Roche.

 

internet

Belgičan Eddy Merckx, trojnásobný světový šampión z let 1967, 1971 a 1974, muž, který pětkrát vyhrál slavnou Tour de France, již několik sezón bedlivě sleduje výkony syna Axela (31), přestože otcova věhlasu zdaleka nedosáhl. Závodník belgické stáje Lotto-Domo sice má na kontě například vítězství v závodě Světového poháru Valónský šíp, čtvrté místo z mistrovství světa v Luganu, ale na pořádný úspěch teprve čeká.

Má velkou motivaci

"Myslím, že Axel tady v Hamiltonu může být na stupních vítězů, alespoň v to doufám," neskrývá optimismus osmapadesátiletý Eddy Merckx. "Má dobrou formu a rovněž obrovskou motivaci. Nejen kvůli sobě, ale i proto, že jeho manželka je Kanaďanka."

Axelovi slavnějšího otce často předhazují. "Těžko s tím něco nadělám," říká rezignovaně. Merckx senior, během závodní kariéry zvaný Kanibal, však synovi do závodění moc nemluví. "Je součástí profesionálního týmu, má svého trenéra, sportovního ředitele. Ale samozřejmě si občas v klidu sedneme a povídáme si o cyklistice. Když potřebuje, snažím se mu poradit."

Roche mladší zatím za očekáváním

Skoro stejná situace panuje v rodině dalšího bývalého vynikajícího profesionála Stephena Rocheho z Irska. Cyklistickou tradici po něm převzal nyní devatenáctiletý syn Nicolas. Byly mu teprve čtyři roky, když jeho otec vstoupil nesmazatelně mezi legendy. V roce 1987 vyhrál jako jediný v historii Giro d"Italia, Tour de France a mistrovství světa mezi profesionály během jediné sezóny.

Nicolas reprezentuje Irsko i na MS v Hamiltonu a otec u toho samozřejmě nemůže chybět. Jenže mladší Roche zatím zůstává daleko za očekáváním. V časovce do 23 let se umístil až ve třetí desítce. "To, že máte slavného tátu, s sebou přináší výhody i nevýhody. Není to jen v cyklistice, ale ve všem," říká Nicolas, který žije v Paříži.

Hrál ragby a fotbal

Přiznává, že ho táta nikdy do závodění na kole nenutil. "Naopak se snažil, abych upřel pozornost na jiné sporty. Hrál jsem ragby, pak fotbal. Až jednou z ničeho nic přišel a řekl mi, jestli si nechci jen tak z legrace zkusit zajet lokální cyklistický závod. Bylo mi třináct," vzpomíná. "No a v tom závodě jsem skončil druhý. Cyklistika to začala vyhrávat na celé čáře."

Otec mu prý, stejně jako Merckx senior, do závodění příliš nezasahuje. "V týmu mám svůj tréninkový program, závody. Táta je dost zaneprázdněný a radši vidí, když dělám důležitá rozhodnutí sám bez jeho nápovědy. Ale jakmile se ženu do něčeho špatného, vždycky mě dokáže včas usměrnit. Nedává mi nějaké zásadní rady, spíš upravuje chyby. Třeba když špatně jím nebo málo trénuju. To pak přijde a řekne: Myslíš, že je to takhle dobré?"

Vybral si Irsko

Roche mladší by možná mohl klidně reprezentovat i Francii, protože se v Paříži narodil a delší dobu tam žije. Má dvojí občanství. "Pořád se cítím víc jako Ir, navíc jsem v Irsku začal s cyklistikou. Když se mi nabídla možnost dostat i irské občanství, neváhal jsem ani na chvíli," říká. "Jsem na svou zemi pyšný, stejně jako táta..."

Jan Krůta

Zrušit