Článek
V listopadu 1992 však Šimůnek zavinil dopravní nehodu, při níž zemřeli tři lidé. Byl odsouzen na rok a půl nepodmíněně, ale po čtyřech měsících byl propuštěn na základě milosti tehdejšího prezidenta Václava Havla.
Aktivně pak závodil až do čtyřiceti let, poté byl trenérem a mechanikem svého syna Radomíra, který v současné době jezdí za belgickou stáj BKCP-Powerplus.
Před 11 lety byl Šimůnek zvolen nejlepším českým cyklistou 20. století. Vedle triumfů na MS je se sedmi domácími tituly nejúspěšnějším závodníkem tuzemské historie, třikrát se stal také vítězem celého seriálu Superprestige.
Ve smutečním projevu jeho strýc Miloš Fišera připomněl, že Šimůnek měl neobyčejný talent, ale stejně tak vůli a píli, které jej dovedly ke světovým titulům. "Byl jsem to vlastně já, kdo jej k cyklokrosu přivedl, a ač jsem si to ani neuvědomoval, tak jsem byl i jeho prvním trenérem. V tomto případě ale platilo, že žák vysoko přerostl svého učitele," pronesl Fišera, který se stal dvakrát amatérským mistrem světa, přičemž o další zlato jej připravil právě o dvanáct let mladší Šimůnek.
Mezi smutečními hosty byli Šimůnkovi cyklističtí vrstevníci, současní reprezentanti, silniční cyklisté, ale i dráhaři. Z Belgie poslal omluvenku cyklokrosař Danny de Bie, velký soupeř a kamarád, po němž Šimůnek pojmenoval svého syna. De Bie je se svým celkem Telenet Fidea na soustředění a do Prahy nemohl dorazit, přijela ale belgická rodina, u které v době své závodní kariéry Šimůnek bydlel.
