Rubriky:

Cyklistika

Mistr světa ve fourcrossu Slavík pařil po triumfu s americkými punkery

6. září 2010 07:02 - PRAHA

V kanadském Mont St. Anne dosáhl životního úspěchu. Tomáš Slavík vybojoval ve třiadvaceti letech titul mistra světa ve fourcrosssu. Jezdec rakouského týmu R.S.P. porazil ve finálové jízdě chytrým manévrem v samém závěru největšího favorita Australana Jareda Gravese. „Splnil se mi sen, je to absolutní vrchol. Jsem strašně šťastnej,“ řekl z kanady v rozhovoru pro deník Právo.

 

Michal Červený - MTBS.cz , ČTK

Věřil jste, že by se vám něco takového mohlo podařit?

Před rokem by mě to nenapadlo ani ve snu, ale letos jsem mezi favority patřil. Byl jsem třikrát druhý na svěťáku a do závodu jsem šel s tím, že stát se může všechno. Hlavně tomu člověk musí věřit.

Tomáš Slavík (vpravo) ve finále mistrovství světaTomáš Slavík (vpravo) ve finále mistrovství světafoto: ČTK/AP

Útok na Gravese jste měl promyšlený? On sám přiznal, že ho vůbec nečekal...

Byla to z jeho strany chyba, jel špatnou lajnu. Naši kluci tam ten úsek navíc měřili a radili mi, ať to právě tady zkusím. Graves to nechal hodně otevřené, asi čtyři metry, ani jsem ho nemusel nějak tvrdě atakovat.

Mluvili jste spolu po závodě?

Jo, řešili jsme to. Byl hodně překvapený i zklamaný. Ale skousnul to líp, když jsem ho porazil zrovna já.

Jak to?

Jsme už řadu let dobří kamarádi. Není mezi námi žádná rivalita a říkal mi, že si to zasloužím. Jared je podobný typ člověka jako já, takový divočák... Ničeho se nebojí, prostě borec do pohody. Rozhodně nejsme někde přikrčení v rohu, jsme hodně slyšet...

Tomáš Slavík sprchovaný šampaňským na stupních vítězůTomáš Slavík sprchovaný šampaňským na stupních vítězůfoto: Reuters/Mathieu Belanger

Užil jste si oslavy? Co se pilo?

My Češi většinou zůstaneme u piv a dlouho vydržíme...  Navíc tam hrála americká punková kapela PennyWise, kterou znám už asi deset let. Hodně jsem jí žral, tak to byl takový fajn dárek, třešnička na dortu. Když jsem šel z dopingové kontroly v dresu mistra světa, dal jsem se s nimi do řeči a pozvali nás k sobě do karavanu. Začali nás opíjet jako nezletilé... Ještě po koncertě jsme si po těch pivech u nich dávali Jacka Danielse a pak už ani nevím... Druhý den jsem sotva stál na nohách, protože jsem spal asi dvě hodiny. Byl jsem rád, že žiju...

Co se po zisku titulu změní? Půjdete třeba do jiného týmu?

To nehrozí. Jsme nejlepší tým Světového poháru, nemám důvod někam odcházet. Jsme tam s Michalem Marošim, k tomu ještě dva Holanďani, prostě skvělá banda. Jen doufám, že to třeba otevře dveře u sponzorů.

Mezi kamarády máte přezdívku Datel. Kde jste k ní přišel?

Už jí mám třináct let. Když mi bylo deset, na závodech ve Švýcarsku jsem to narval hlavou do stromu. Měl jsem celé zkrvavené čelo a když se ptali, co jsem dělal, jeden z kamarádů řekl, že jsem to tam nadatloval... Od té doby se to se mnou táhne. Datel mi říkají všichni. Když na mě někdo zavolá Tomáši, už na to skoro neslyším...

Jan Krůta, Právo

Zrušit


Časová osa: Cyklistika

Filtr článků - Cyklistika