Článek
Jaké jsou vaše první dojmy ze soustředění?
Všechno je v pohodě. Snažíme se co nejvíc sblížit, protože pak už na to nebude moc času a v kompletní sestavě se asi nesejdeme. Je důležité, aby člověk zapadl do té velké rodiny a získali jsme mezi sebou vzájemnou důvěru. Tu pak poznáte v klíčových momentech závodu, když jsou ti lidé za vás ochotni padnout.
Na pokoji bydlíte se Španělem Jufrem. Vybral jste si ho?
Řekli mi, že budeme spolu a já s tím neměl problém. Je to jeden ze závodníků, se kterým můžu mít hodně společný program, mohl by jet i Giro. Postupně si na sebe zvykáme, je to fajn kluk. Má hodně zkušeností s velkými etapáky a vyhovíme si.
Kolik lidí z týmu jste znal před svým příchodem?
Některé kluky jo. Podle vidění se známe s většinou, ale je to něco jiného, když je na závodech vidíte v helmě a brýlích. Když jsme tady v klidu, máme šanci se všichni dobře poznat. Neznám moc některé ty mladé kazašské závodníky, jsou si navíc dost podobní. Ale je jasné, že jich tu musí být většina. Vždyť Astana je v podstatě státní tým placený z peněz daňových poplatníků. A v Kazachstánu jsou na něj logicky patřičně pyšní.
Máte tušení, kdy se do Kazachstánu podíváte vy?
Vím, že 28. ledna je slavnostní prezentace týmu, ale ta se koná v Monte Carlu. Přesto je možné, že do Kazachstánu odletíme všichni ještě teď v prosinci. V Astaně se bude otvírat nový velodrom pro 13 tisíc diváků a sponzoři by nás tam chtěli mít. Pokud najdou vhodný termín, rád pojedu. I když tam asi budu trošku zima. Říkají, že je tam teď minus dvacet a v lednu i minus čtyřicet.
Prozradíte už svůj závodní program v úvodu sezóny?
Měl bych začít závodem Kolem Algarve, který startuje 16. února v Portugalsku. Pak tam mám Paříž-Nice, Baskicko, Romandii a Giro. Ale ještě se to bude dolaďovat a je možné, že dojde k menším změnám.
Celý rozhovor a reportáž ze soustředění Astany v Itálii si můžete přečíst ve čtvrtečním Právu.
