Článek
Posledním, kdo vyhrál šampionát třikrát v řadě, byl Belgičan Roland Liboton v letech 1982-84. Proč se to nikomu tak dlouho nepovedlo?
Třeba Sven Nys k tomu měl asi největší předpoklady. Jenže mu šampionát mockrát nesedl, i když byl třeba jasnou jedničkou sezóny. Taky dnes mohl mít těch titulů třeba sedm. Navíc vyhrát třikrát za sebou už je podle mě v dnešní době hrana. Všechno se musí sejít v jeden den, člověk musí mít třikrát po sobě i štěstí.
Z posledních čtyř šampionátů máte čtyři medaile. Bude pro vás cokoliv jiného než vítězství zklamáním?
Mrzelo by mě, kdybych nevyhrál. Ale pokud mám ten duhový dres mistra světa ztratit, bude to po boji. Chci se prezentovat výkonem hodným toho dresu šampióna. Ne zabalit někdy po druhém kole, když mi to nesedne. To není můj styl.
Celá Belgie pojede proti vám. Vnímáte to jako válku?
Nějaká nenávist ze strany belgických kluků tam určitě není. Je mi jasné, že budou chtít uspět, ale pod obrovským tlakem jsou v první řadě oni. Můžou z toho profitovat i ztratit. Ale pokud by se mi podařilo Belgičany porazit u nich doma a ještě na písku, asi by to zasloužilo celou flašku šampusu. A pořádně velkou... Bylo by to krásná třešnička na dortu.
Těšíte se na písek?
Není to úplně můj nejoblíbenější povrch, ale kromě letošní sezóny, kdy jsem byl v Koksijde čtvrtý, jsem tam byl předtím třikrát na bedně. Ale dřív jsem se tu trápil, vůbec jsem v písku neuměl jezdit. Pomohl mi až Paul Herijgers (mistr světa z Koksijde z roku 1994 - pozn. aut.). On byl specialistou na tenhle závod a jeho rady mi daly strašně moc. Poprvé jsme se tady potkali v roce 2008 a další den jsem byl na bedně.
Na trati jste se spolu potkali i ve čtvrtek. Co jste si říkali?
On tam radil nějakému klukovi z Norska, který ten písek asi viděl prvně v životě... Paul sednul na kolo v džínách, bundě a celou tu písečnou pasáž v pohodě projel. Přitom spousta závodníků v půlce slézala... Umí to pořád, bylo příjemné se s ním pobavit.
V čem je tato trať specifická?
Je nejtěžší ze všech. Není tu jediné místo na odpočinek, pořád se jede na maximální sílu, navíc v různých intervalech. Člověk musí být pořád ve střehu, aby neudělal chybu. Nedá se tu taktizovat, vyhraje ten nejsilnější. Proto jsem během uplynulých týdnů chystal svoje nohy na hodinu pořádného trápení.
Kdo bude vaším největším soupeřem?
Nys je na tom hodně dobře. Je jasné, že má obrovskou motivaci vyhrát a je to jezdec s velikými zkušenostmi. Albert zase potřebuje výsledkem na mistrovství světa zachránit sezónu. Na písku je hodně dobrý. No a Pauwels ukázal na posledním svěťáku, že je taky strašně silný. Musím ale počítat se všemi sedmi Belgičany, kteří tu pojedou. Ale víc než na soupeře se soustředím sám na sebe. Není nikdo, koho bych se bál.
