Hlavní obsah

Cyklista Kadlec se v sedmatřiceti dočkal titulu. Už bylo na čase, řekl

Púchov

Táhne mu na osmatřicet, přesto vybojoval až v tomto věku jeden z největších úspěchů své kariéry. V Púchově se stal cyklista Milan Kadlec poprvé mistrem republiky v silničním závodě. „Trvalo to docela dlouho,“ řekl s úsměvem závodník Dukly Praha.

Foto: Zdeněk Němec, ČTK

Vítěz silničního závodu Milan Kadlec (vpravo) v závěrečném souboji s Františkem Raboněm

Článek

Věřil jste si?

Ale jo, tenhle okruh byl pro nás z Dukly jako dělaný. Týmově jsme jeli super, a kdybych nevyhrál já a došlo by na spurt, tak by byl první někdo jiný od nás. Vždyť hned za naší skupinkou spurtoval Hochmann a Kaňkovský by tam určitě byl taky, akorát v posledním kole píchnul. Z naší strany to byl takticky velmi povedený závod.

Nebál jste se, že zkusí zaútočit závodníci ze zahraničních týmů ProTour?

Nám bylo jasné, že v té skupině s nimi musíme být. Když začali lidi odpadat a při tom pekelném tempu zůstalo vpředu asi padesát závodníků, nás tam z Dukly bylo pět. Kluci z ProTour věděli, že nás nesmí přivézt do spurtu. Jedno kolo tam jeli strašný šrot, i v tom stoupání, ale neurvali nás. A když jsme pak s Raboněm a Polnickým vystřelil do úniku, jel pro mě Vojta Hačecký čtyři kiláky doraz, i když na to pak sám doplatil. Moc všem klukům děkuju, bez týmu bych titul v životě nevyhrál.

Do cíle vaše trojice přijela s mírným náskokem. Nebál jste se, že vás peloton dojede?

Na kiláku jsme měli čtyřicet vteřin náskok. Spíš jsme pak začali taktizovat, ale naštěstí jsme to udrželi.

Věřil jste si na spurt hodně?

Větší šance než dnes snad nikdy nebyla. Jel jsem z první pozice a musel jsem si dávat bacha, aby mě zezadu nepřekvapili. Trochu jsem se bál, abych neudělal chybu. Hned, jak se zvedl Franta Raboň, jsem nastoupil taky a jel jsem, co to šlo. Doufal jsem, že to dopadne. Zaspurtovat umím, rychlost mám i z dráhy.

Kdybyste šel do spurtu se slovenským fenoménem Saganem, kdo by vyhrál?

On má daleko větší kvality, prohrál bych. Ale kdyby spurtoval s Lojzou Kaňkovským od nás z týmu, tomu bych věřil.

Kam tenhle titul řadíte? Na dráze jich máte strašnou spoustu...

Hned za medaili z mistrovství světa na dráze (v roce 2010 byl třetí v bodovacím závodě). Titul na silnici má zvuk.

Jak to, že jste na něj tak dlouho čekal?

Mistráky jsou specifické. Když jsem jezdil u profíků v Itálii, byl jsem skoro vždycky sám proti přesile. Bez týmu člověk většinou nemá šanci. Pak přišlo období, kdy byli dominantní závodníci týmu Whirlpool-Author. Vyšlo to až teď. Už jsem byl dvakrát druhý, ale to už je dost dávno.

Před vámi sbíral tituly Petr Benčík, dočkal se jich taky v pokročilejším věku. Čím to?

Kromě týmu je potřeba mít i nějaké zkušenosti. Není jednoduché vzít na sebe v danou chvíli odpovědnost. Ale člověk už má něco odzávoděno a umí dobře vyhodnotit situaci.

Benčík loni získal titul a po sezóně ukončil kariéru. Jaké máte plány vy?

Dlouhodobé plány nedělám, ale příští rok bych určitě ještě rád jezdil. Výsledky mám pořád na úrovni, tak nevidím důvod končit. Ale je jasné, že do padesáti závodit nebudu.

Jako mistr republiky jste si zajistil účast na zářijovém mistrovství světa v Nizozemsku. Těšíte se na comeback?

Je fakt, že od mojí poslední účasti na šampionátu na silnici už pár let uplynulo (úsměv). Jestli si dobře pamatuju, tak jsem byl naposledy v Kanadě v roce 2003, ještě když jsem působil v Lampre.

Co vás čeká v dalších dnech?

Ve čtvrtek startuje etapák Czech Tour. Začíná se časovkou týmů, kterou chceme vyhrát. Takže s oslavou titulu musím ještě chvíli počkat.

Reklama

Související témata: