Článek
Zažíváte velké zklamání?
Bylo to těžké. Chytla mě záda, dojel jsem to jen kvůli fanouškům. Tři kola před cílem jsem myslel, že je hotovo. Kdyby se bolest ještě trochu zhoršila, tak ty nejprudší kopce ani nevyjedu. Ale naštěstí jsem si trochu poladil sedlo a zádům jsem ulevil. V posledním kole jsem se rozjel, ale to už mi bylo vcelku k ničemu. Trošku jsem čekal, že to takhle skončí.
Opravdu jste závod dojel jen kvůli lidem?
Zasloužili si to. Chci jim moc poděkovat, byli skvělí a hnali mě. Podél trati měli převahu, bylo jich tu opravdu hodně.
Jak moc se na vás projevila ta několikatýdenní tréninková pauza po olympiádě?
Trochu jsem to risknul. Trénink před mistrovstvím světa samozřejmě nebyl ideální, odpočinek taky ne. Jak jsem začal zase trénovat naplno, pro tělo to byl šok. Záda mě asi chytla v posilovně, poslední dny mě bolela. Sice jsme je dávali dohromady s fyzioterapeuty, ale při závodě, když člověk jede na maximum, mě to chytlo. Šlo o souhru věcí, nechci se na nic vymlouvat. Nazval bych to asi tak, že bez kvalitní přípravy nejsou kvalitní výsledky.
Jak se vám jelo na novém kole zlaté barvy?
Byl trochu problém s nastavením. Kolo jsem dostal ve středu večer, za normální situace bych na něm v životě nejel. Potřeboval bych ho aspoň týden čtrnáct dní dopředu. Ale bylo to zlaté kolo, nejdůležitější závod roku jsem měl za sebou, tak jsem to risknul. Moc se to sice nepovedlo, ale nic si nevyčítám.
Zítra se v poslední den šampionátu jedou sprinty a vaše jméno figuruje ve startovní listině. Pojedete?
Napsanej tam sice jsem, ale startovat nebudu. Sprinty vypustím a místo toho si dám silniční trénink. Už jsem domluvený s manažerem Zdeňkem Löffelmannem, že vyrazíme na Grossglockner.
To zrovna není nejmenší kopec...
Spíš největší... Jednou už jsem tam na kole jel a ve třetině jsem se otočil, protože jsem neměl svůj den. Nevím, jestli je to dobrý nápad, ale chtěl jsem se tam někdy podívat a když už jsem takhle blízko, tak vyrazím.
