Článek
Čekal jste, že to bude tak snadné?
Ono to zas tak snadné nebylo, vítězství mě stálo dost úsilí. Začal jsem přesně podle mého scénáře: jet dvě kola pohromadě a ve třetím zkusit první nástup. Ještě jsem při něm vytrhl nohu z pedálu, takže nebyl tak agresivní, jak jsem chtěl, ale přesto to stačilo, abych získal pár metrů náskoku. Dál jsem držel vysoké tempo a musel jsem vyvinout velké úsilí, abych náskok ještě zvýšil.
Bylo těžší závodit doma, když od vás nikdo nečekal nic jiného než vítězství?
Já to pro ty lidi chtěl taky vyhrát. Pro všechny, kteří se na organizaci podíleli. Hlavně pro taťku, který tím žil. Poslední týden skoro nespal, aby všechno klaplo do posledního detailu.
Co vám táta radil?
Vždycky mi říká: nakopni to a jeď pryč... Tak jsem to udělal podle něj (úsměv).
Vychutnal jste si aspoň závěr závodu, kdy už bylo jasné, že vás nikdo neohrozí?
Poslední dvě kola jsem se snažil užít si atmosféru. Koukal jsem po fanoušcích a známých. V posledním kole už jsem očima hledal taťku. Atmosféra byla super, přirovnal bych ji k závodům v Belgii.
Jak se vám líbila trať?
Byla perfektní. Musím poděkovat taťkovi a všem organizátorům. Myslím, že by se měli pustit do pořádání Světového poháru.
To byste tady ale musel jet, jinak by vám táta zřejmě vyčinil...
To je mi jasné, jenže já teď pořádně nevím, co bude za dva týdny. Muselo by mi to pasovat do programu, protože prioritou nadále bude silnice. Vše budu muset nadále konzultovat s týmem. Ale musím říct, že letos mi cyklokros ideálně zapadl do přípravy.
Jak moc si ceníte sedmého titulu a vyrovnání Radomíra Šimůnka?
Měl jsem velkou motivaci dokázat to zrovna tady doma ve Stříbře. Teď jsem ho vyrovnal a holt musím jet ještě aspoň jednou, abych získal osmý titul a překonal ho.
Už víte, jak oslavíte titul?
Sedneme si večer s rodinou do restaurace u mě na penziónu a dáme si skleničku šampaňského. Poslední dny byl hektické, tak se těším na chvíli s nimi, protože už v neděli se vracím zpátky do Belgie.
