Článek
Váš přestup do české druhodivizní stáje je překvapivý. Jak dlouho jste tento krok zvažoval? Pravda je, že jsem ještě donedávna ani nepomyslel na to, že bych jezdil v českém týmu. Jenže stáj Lampre, kde jsem dosud působil, se musela sloučit s týmem Saeco, aby byly naplněny přísné podmínky pro vstup do ProTour. Řada z těch závodníků měla podepsané dvouleté smlouvy, na všechny se logicky nemohlo dostat a ani na mě jednoduše nezbylo místo. To je realita.
Prý jste jednal i s týmem Landbouwkrediet-Colnago. Preferoval jste setrvání v Itálii? V první řadě jsme byli s manažerem Lampre Saronnim domluveni ještě na další rok. Jenže když došlo začátkem října k tomu sloučení, bylo jasné, že to nepůjde a já měl ze všeho smíšené pocity. Proto jsem jednal s dalšími týmy a v této souvislosti jsem oslovil i pana Colnaga, u něhož jsem s profesionální cyklistikou začínal. Říkal jsem si, že by bylo symbolické tam kariéru i zakončit, ale bylo už dost pozdě. A v šestatřiceti taky už nejsem zrovna perspektivní.
Nemyslel jste spíš na konec kariéry? Takové myšlenky byly už v průběhu sezóny, která nepatřila k nejvydařenějším. Byl to takový smolný rok. Vybojoval jsem jen tři vítězství, čtyřikrát jsem spadl. Pomalu jsem byl víc na zemi než na kole... Ale je potřeba ty špatné chvíle překonat. Vždycky jsem si říkal, že skončím, až budu psychicky unavený, až mě mladší začnou porážet. Jenže já se ještě cítím dobře a končit nechci. Rok nebo dva můžu ještě závodit. Takže mě napadlo, proč to nezkusit v Čechách, a zavolal jsem šéfovi týmu eD'system-ZVVZ Jiřímu Ženíškovi.
Co od svého nového angažmá očekáváte? V tuhle chvíli to byl nejlepší krok, který jsem mohl udělat, a rozhodně to neberu jako degradaci. Překvapilo mě, jak je tým komplexně zajištěn, má dobrý program. Jsou tam závody, které jsem jezdil s Lampre. Doufám, že z naší spolupráce něco vzejde a moje angažování bude prospěšné pro obě strany. Byl bych rád, abychom v týmu pracovali jeden pro druhého a bude nám to dobře šlapat. Pořád si myslím, že mám cyklistice ještě co dát.
S penězmi musel dolů
Musel jste jít hodně dolů s finančními nároky? Je jasné, že se to nedá porovnávat se smlouvou v Lampre nebo v dobách mé největší slávy v Mapei, kdy jsem vybojoval sedmnáct vítězství za rok. Ale poslední roky měl můj kontrakt klesající tendenci. To, co mi pan Ženíšek nabídl, je odpovídající tomu, co si zasloužím.
Pro váš nový tým je jedním z klíčových startů Závod míru, který jste vyhrál v roce 1990. Myslíte si, že ho v květnu příštího roku po 15 letech pojedete znovu? Já se tomu rozhodně bránit nebudu a doufám, že na něj pojedu jako jeden z lídrů naší stáje.
Koho z nových stájových kolegů znáte? Určitě Milana Kadlece, se kterým jsem rok závodil v Lampre, Pavla Zerzana, Petra Benčíka nebo Michala Přecechtěla. A taky Slováka Jána Valacha. Je to celkem solidní tým a po prvních společných vyjížďkách uvidíme, kdo v něm bude plnit jakou funkci.
Jak moc vaše rozhodnutí vrátit se do Čech přivítala rodina? Uznali jako já, že to byl ten nejlepší krok. Hlavně děti jsou určitě rády, že mě na kole ještě uvidí.
Budete na ně mít víc času? Když jsem se podíval na závodní program, tak nevím (smích). Je tam spousta závodů v zahraničí, všechny však rozhodně nepojedu Ale určitě bude klidnější období Vánoc a leden, kdy nemáme plánovaný žádný delší sraz.
Co vás vedlo ke změně image? Dlouhé vlasy jste nikdy neměl... Protože stárnu, tak se s tím snažím nějakým způsobem bojovat.... Rozhodl jsem se, že by byla potřeba nějaká změna. Je to už rok, co si nechávám narůst delší vlasy a teď už je to konečně trochu vidět. Musím přeci nějak zapadnout mezi ty mladé kluky...
