Článek
Když se v sobotu prvně zapojil do práce v tiskovém středisku, těšil se stejné pozornosti jako lídr závodu Chris Froome. „Bylo to hodně intenzivní. Ale už v pondělí se situace uklidnila. Pozornost opadla, můžu se věnovat vlastní práci," usmál se 41letý borec, který je zpravodajem dánského deníku Ekstra Bladet.
Rasmussen nejprve uspěl na horských kolech, kde byl mistrem světa. Pak přestoupil na silnici a stal se nejlepším vrchařem Tour v sezónách 2005 a 2006. Další rok mu změnil život. Držel žlutý dres. Nebyl daleko k naplnění snu. Pak se ale provalily jeho podvody. „Poslední den, který jsem strávil v pelotonu na Tour, byl nejlepší a současně nejhorší v kariéře," šátral v paměti v připomínce okamžiku, kdy si ještě oblékl žlutý dres lídra, ale záhy byl vyloučen.
Když si odpykal dvouletý trest, pokusil se o návrat. Jenže uzavřená cyklistická společnost ctící zákon omerty už Rasmussena nepřijala. Před dvěma lety se tudíž Dán pustil do budování nové kariéry jako žurnalista. Od dob profesionální kariéry se příliš nezměnil. Na těle nemá ani gram tuku navíc, jeho postava s vyholenou hlavou je k nepřehlédnutí.
Pokud je Froome čistý, nemá se čeho bát
Přezdívka Kuře, kterou jej titulovali během aktivní kariéry, je stále aktuální. Postavou se velmi podobá Froomovi. „Je to dávno, co jsem soutěžil na nejvyšší úrovni. Nechci spekulovat, jak je možné z našich hubených postav vymáčknout tolik energie. Já to udělal jiným způsobem. Ale myslím, že Chris žlutého dresu dosáhl tvrdým tréninkem. Je smutné, že musí čelit tolika útokům. Pokud vím, že je čistý, nemá se čeho bát," prohlásil Rasmussen.
Odmítl ojedinělé názory, že stejně jako Armstrong potrestaný odebráním sedmi vítězství z Tour za přiznání k užívání krevního dopingu, nemá nárok na místo v karavaně Tour. „Dopoval jsem. Stejně jako Merckx nebo Coppi. Historie nedovolených látek je dlouhá. S tímhle dědictvím se cyklistika musí vypořádat. A chvíli potrvá, než se podaří změnit kulturu," tuší Rasmussen.
„Každopádně peloton je teď čistší než před deseti lety," uvedl dánský novinář. „Ale aby nedošlo k nedorozumění, nelituju svého rozhodnutí dopovat. Tehdy to byla jediná možnost, jak být konkurenceschopný. Prostě nebyla jiná cesta..."
