Článek
„Abych řekl pravdu, netuším, co se vpředu stalo. Moc jsem neviděl. Ale když jsem přijížděl k cíli, měl jsem zablokovanou cestu. Diváků bylo vážně hodně. Byli přemotivovaní a až nebezpeční," vracel se k finiši mezi špalíry fanoušků Kreuziger, jenž byl klasifikován jako šestadvacátý.
„Etapu stejně jako ve středu provázel velký vítr. Když odjela velká skupina, závodilo se i v pelotonu. Naštěstí jsem zůstal vpředu. Ale moji týmoví kolegové trošku zaspali, a tak jsem zůstal ve skupině sám," promítal si po etapě průběh denní porce kilometrů Kreuziger.
„Když došlo ve sjezdu čtyřicet kilometrů před cílem na čele naší skupiny k pádu, tempo zvolnilo a nakonec se celý balík sjel. I proto jsem měl k ruce na najetí do kopce Bodnara a Valgrena," připomínal český borec okamžik, kdy šel k zemi Gerrans.
Hned na úpatí kopce přezdívaného Plešatá hora nasadili všichni ostré tempo. „Okamžitě se začalo závodit. Jenže od okamžiku pádu jsem měl nafouklé nohy a neměl dobrý pocit. Bylo to trápení až do cíle. Pochopitelně nejsem spokojený," říkal Kreuziger. „Ale Tour je dlouhá a je třeba jet dál stabilně," nevzdává se český borec v bitvě o desítku.
Pro páteční časovku má jasný plán. „Večer se na trasu podívám na ipadu, protože ji máme nahranou. Ráno si trať projedu, pak se rozhodnu jaké zvolit kolo a materiál. Pak se rozjedu a bude následovat doraz do cíle," přiblížil plán pro páteční den Kreuziger.
