Článek
"Nemohu tomu uvěřit. Jsem stále ještě v šoku. Je to něco neuvěřitelného. A já jsem hrozně šťastný," prohlásil šestadvacetiletý jezdec týmu Tinkoff, který bude od nové sezony týmovým kolegou Jana Bárty a Leopolda Königa ve stáji Bora-Hansgrohe.
Sagan ve spurtu proti jiným velikánům Britu Marku Cavendishovi a Belgičanu Tomu Boonenovi dostál své přezdívce "Rambo". Stejně jako filmový hrdina v podání Sylvestra Stallonea vypadal nepřemožitelný. Král bodovací soutěže z Tour de France posledních pěti ročníků se v cílové rovince nadechl k drtivému finiši a s přehledem obhájil loňský triumf.
Štěstí, že ho Nizzolo nezavřel
"Byl tam trochu protivítr, takže jsem měl takový pocit, že bude potřeba jít do závěru spíše zezadu. Měl jsem štěstí, že mě tam Nizzolo nezavřel," popsal Sagan svůj útok podél pravé strany. "Kdyby se tak stalo, tak bychom museli jít na zem, protože já vůbec neuvažoval o tom, že bych měl v tu chvíli brzdit. Mohli jsme spadnout, ale vyšlo to," dodal žilinský rodák.
Štěstí už měl ale v klíčové chvíli závodu, kdy se roztrhal peloton. "Byl tam boční vítr a já byl tím posledním jezdcem, který stihl proklouznout do první skupiny. Pak už to bylo o tom, že uvidíme, co přijde ve spurtu," podotkl Sagan, který vyhrál letos i mistrovství Evropy a je světovou jedničkou žebříčku Mezinárodní cyklistické unie UCI.
Sagan neopomněl poděkovat rodině, manželce a také fanouškům, kteří mu dopomohli ke druhému světovému titulu přímo v dějišti. "Musím poděkovat i bratrovi Jurajovi, jenž byl rovněž účastníkem tohoto závodu a nasazoval život, když mi jezdil pro vodu. Skvělou práci odvedl i Michael Kolář," ocenil Sagan reprezentačního kolegu, jenž s ním byl v první skupině.
