Článek
Zásadní bude, zda se podaří udržet a využít nadšení lidí, kteří se turnaje účastnili a zda je to motivuje nejen k například intenzivnějším tréninkům, ale také ke snaze získat nové hráče a rozšířit členskou základnu, a tím české ultimate frisbee posunout opět o kus dál. Jen pro srovnání, členská základna ve Spojených státech je 40 tisíc lidí, u nás je aktivních hráčů kolem 400. Nemá smysl si dávat americké čislo jako nějakou metu, ale je jasné že je potřeba daleko víc lidí kteří se do sportu zapojí. Je potřeba daleko více týmů, aby tím mohla i výrazně vzrůst i jeho zdejší kvalita. Zároveň je ale také potřeba říct, že je rozhodně na čem stavět.
Zasloužený úspěch
České týmy se určitě v konkurenci světových týmu neztratily. Naopak v některých případech předvedly více než se od nich čekalo a především 12. místo ženského týmu Hot Beaches je výborným výsledkem. "Zahrát si s americkými, kanadskými nebo japonskými týmy byla velká zkušenost a jsem ráda, že jsme se potkaly právě s finalistkami a mohly si vyzkoušet na vlastní kůži, jak jsou dobré," říká kapitánka Hot Beaches Alena Malá a vystihuje asi největší přínos pro české týmy z pražského mistrovství světa. Tím je právě zisk nových zkušeností při hře proti nejlepším týmům světa. Také vítězství nad dvěma nejlepšími celky Evropy loňského roku a několik porážek pouze o jediný bod, dokazuje, že úspěch Hot Beaches byl naprosto zasloužený a ukázal, že tým jde tím správným směrem.
Otázkou ale je, zda a jak dlouho tento tým dokáže ještě v tomto složení fungovat. Několika klíčovým hráčkám je přes 30 let a možná do hry vstoupí nejen sportovní okolnosti, ale také například chuť založit rodinu. Každopádně v tomto složení mají Hot Beaches potenciál dosáhnout na podobné, možná i výraznější úspěchy než je 12. místo na MS v Praze. Ať už to bude finále Evropské ligy na podzim, kde mají šanci vyhrát, nebo i na mistrovství Evropy a mistrovství světa reprezentací, které se koná příští rok, respektive za dva roky a tento tým bude určitě stavebním kamenem české ženské reprezentace. Důležité a možná ještě důležitější potom bude, jestli se podaří do týmu zapracovat nové a nadějné hráčky, které buď ještě zvýší konkurenci v týmu nebo alespoň postupně nahradí starší hráčky, které z týmu jednou odejdou a tým se tak udrží na stejné úrovni.
Chyběl jediný bod
Český tým Silence v kategorii open měl asi nejtěžší startovní pozici z českých týmů, která byla dána poměrně přísným turnajovým formátem, kdy už po třech zápasech v základní skupině byly týmy rozděleny na týmy bojující o 1. až 24. a 25. až 48. místo, bez možnosti postupu nahoru mezi ty lepší a opačně. Jeden zápas nebo i jeden jediný bod, jak tomu bylo právě v případě Silence, rozhodoval o umístění až příliš zkraje turnaje. "Bohužel se nám díky prohře 14:15 se švýcarkými Freespeed nepodařilo postoupit do horních skupin a tak jsme sehráli pět zápasů, které jsme hladce vyhráli a kde nás soupeř vůbec neprověřil," vyjadřuje své pocity kapitán Silence František Fencl. I přesto Silence skončili alespoň o příčku výš, než byli nasazeni, ale k úplné spokojenosti chyběl právě postup mezi nejlepších 24 týmů. Ten by možná nijak výrazně nezlepšil konečné umístění, ale přinesl by možnost Silence se osobně poměřit s dalšími nejlepšími týmy světa, což ve spodní polovině startovního pole chybělo.
Vítězství nemusí být tím nejdůležitějším
Velká Morava si jako jediný z českých týmů pohoršila oproti svému nasazení (skončila o čtyři příčky níže na 34. místě), ale vzhledem k tomu, že je to poměrně nový tým, tak umístění v tomto případě asi nebylo tím hlavním o co týmu účastí na MS v Praze šlo. "Zkusili jsme si zahrát ultimate na trochu jiné úrovni, než jsme tady u nás nebo i v Evropě zvyklí a to se vším všudy, s poctivou osobní přípravou, zodpovědností při hře a oddaností věci. Myslím že se nám to jako týmu povedlo, protože během mistrovství byla v týmu skvělá atmosféra, všichni byli nadšení a hráli pro tým," shrnuje účast Velké Moravy v mixové kategorii její kapitán Michael Hron.
Zkušenost k nezaplacení
Cenné a k nezaplacení je ovšem vidět nejlepší hráče a týmy i třeba jen na vlastní oči. Mít možnost je sledovat před samotným zápasem, jejich přípravu a jejich fungování během zápasu i po něm, je pro hráče ten nejlepší možný způsob jak se posouvat dál. Nebo například otevřený házecí trénink amerického týmu Sockeye byl další skvělou příležitostí jak se naučit něčemu novému. Proběhl den před startem šampionátu a americký tým na něm více než 300 zájemcům ukazoval několik ze svých házecích cvičení, které hráčům Sockeye pomáhají být tam kde jsou, tj. jedním z nejlepších týmů na světě. To také ostatně prokázali ziskem stříbrných medailí v Praze a navíc ziskem ocenění Spirit of the Game v kategorii open. Kdo jiný by měl učit nové hráče se zlepšovat, než ti nejlepší z nejlepších. I to je recept pro české ultimate frisbee.
Všechny tři české celky ukázaly, že české ultimate je na dobré cestě a bude záležet jen na hráčích samotných, jestli budou mít chuť v cestě pokračovat a také jestli se budou snažit na ni přivést někoho nového. Výsledek snažení se promítne až v horizontu několika let, ale pro ty kteří nechtějí tak dlouho čekat, tak už za měsíc začíná kvalifikace na finále Evropské ligy, které se uskuteční na přelomu září a října ve Španělsku. Podle dosavadních výkonů českých týmů v letošní sezóně to vypadá, že bychom se mohli dočkat dalších úspěchů.
Létat je opravdu snadné a navíc krásné. V Praze to minulý týden platilo stoprocentně.
