Hlavní obsah

Studie: Golf zažívá v České republice zlaté časy

Z rozsáhlé studie poradenské společnosti KPMG zaměřené na rozvoj golfu ve východní Evropě vyplynulo, že v České republice zažívá toto odvětví zlaté časy. Sport, který byl za minulého režimu vytlačen na okraj společnosti, se stal nejrychleji rozvíjejícím se sportem v zemi.

Článek

Golf se podle studie dokázal zbavit nálepky zábavy pro privilegované a stal se dostupným pro široké vrstvy. Nyní je jednoznačným lídrem mezi zeměmi bývalého východního bloku. Svědčí o tom i statistické údaje: v Česku je polovina hřišť a 68 procent všech registrovaných hráčů z regionu.

Golf zaznamenává v Česku boom, který řada odborníků přirovnává k rozvoji, k němuž došlo před lety na severu Evropy. S výjimkou Alexe Čejky, který navíc startuje za Německo, však nemá žádného špičkového hráče.

Podle průzkumu se z golfu už nyní stává samostatný průmysl, který pomáhá rozvoji domácí turistiky. Jen za loňský rok se podle odhadů studie, kterou pravidelně připravuje celosvětová síť poradenských společností KPMG a do níž bylo zahrnuto celkem 1500 golfových hřišť z 48 států, přicestovalo do Čech s úmyslem zahrát si na některém z hřišť nejméně 15 až 16 tisíc hráčů.

K rozvoji golfu pomáhá hráčská základna

Významnou měrou k rozvoji golfu však pomáhá především domácí hráčská základna. Na konci loňského roku zde hrálo přes 35 tisíc registrovaných golfistů. Jen za poslední rok se počet hráčů zvedl o sedm tisíc. "Za rostoucí popularitou je nutné vidět, jak je golf jako sport vnímán. Obecné vnímání jako výhradně elitářské záležitosti se začalo měnit již v polovině devadesátých let. Dnes lze o golfu hovořit jako o sportu, který je dostupný širším vrstvám, již se nevyčleňuje ze skupiny masovějších sportů," prohlásil Tomáš Kulman z oddělení poradenských služeb společnosti KPMG.

Rychlý rozvoj golfu a především poptávku po něm potvrzuje i stoupající počet hřišť. Za posledních pět let vzrostl jejich počet o 90 procent, ke konci roku bylo v provozu 74 hřišť. Na mnoha dalších místech lze však nalézt cvičné tréninkové plochy, v řadě i menších měst dnes už jsou samozřejmostí plochy pro zimní trénink a simulátory, existují také veřejná hřiště pro začínající laiky.

Česko si proto na golfovém poli zachová podle studie vedoucí postavení minimálně možná až nejbližších deset let. "Je třeba však brát v potaz i pozici v evropském kontextu. V tomto ohledu není zdaleka tak dobrá. Česká republika je ještě na počátku cesty a po prvních úspěšných krocích je nutné učinit další," míní Kulman.

Náklady se pohybují mezi 85 až 90 procent celkových příjmů

Průměrný příjem golfových areálů se v uplynulém roce v rámci východní Evropy pohyboval na úrovni 403 000 eur, v přepočtu zhruba deset milionů korun. Výsledky zároveň ukázaly, že celkové náklady na hřiště se pohybují mezi 85 až 90 procent celkových příjmů. To představuje průměrný hrubý provozní zisk 10 až 15 procent.

Současně byla sledována ekonomická výtěžnost hřišť, která fungují na komerční bázi. Metodika průzkumu definovala zisková hřiště jako taková, jejichž celkové příjmy jsou vyšší než hrubý provozní zisk bez plateb finančních nákladů, zdanění a odpisů. Ze vzorku východoevropských hřišť jich přibližně 67 procent vykázalo zisk a 22 procent ztrátu. Průměrný zisk se pohyboval mezi 60 000 až 70 000 eur.

"Je potěšitelné, že se na golf stále častěji nahlíží také jako na standardní ekonomickou aktivitu. To platí nejen pro investory a provozovatele golfových hřišť, ale i obchodní partnery, například finanční instituce, které poskytují zdroje pro financování," doplnil Kulman.

Reklama

Související témata: