Kanada potvrdila boxlakrosovou dominanci

Finálový zápas po dlouho nesl v duchu neproměněných šancí. Až v čase 5:39 otevřel skóre utkání Cory Bomberry, který poslal Irokéze do vedení při přesilovce. Kanada měla po celou první periodu optickou převahu, gólmana Thompsona však ne a ne překonat. To se povedlo až v desáté minutě Colinu Doylovi, který přesnou střelou poprvé rozvlnil síť irokézské branky. I tento gól padl v přesilovce. Do konce první patnáctiminutovky ještě stačili Kanaďané strnout vedení na svou stranu, když se po rychlé akci prosadil Evans, který utekl ve vlastním oslabení.

Druhou čtvrtinu suverénně ovládli obhájci titulu. Během prvních čtyř minut propálili Thompsona hned čtyřikrát a odskočili už na 6:1. Po střetu s kanadským útočníkem se totiž zranil brankář Michael Thompson, a Irokézové tak museli střídat gólmana. Nově příchozí gólman Angus Goodleaf nastopil rovnou na oslabení, protože kanadského hráče do brankoviště srazil obránce Manuel Johnson. V oslabení po krásném rychlém úniku snížil Dean Hill, Irokézové přesilovku ubránili, ale Josh Sanderson, Duch Rhys a Dan Dawson do konce druhé čtvrtiny zvýšili vedení Kanady na 9 : 2.

Goodleaf se postupem času rozchytal a několika skvělými zákroky ve třetí periodě držel alespoň částečné naděje Irokézů na zvrat utkání. Přesto inkasoval jako první, když ho svou druhou gólovou střelou v utkání překonal Colin Doyle. I nadále měli více ze hry Kanaďané. Lépe kombinovali, na hřišti působili sebejistěji a po většinu času se hrálo právě před Goodleafem. Irokézové naopak těžili z rychlých protiútoků; po jednom z nich se po přesné střele radoval Roger Vyse. Celkově ale Irokézové působili poněkud vlažněji a i v obraně se jim vytratila tvrdost a agresivita a Kanaďané procházeli před Goodleafa až překvapivě snadno. Ve 38. minutě se protáhl středem hřiště kolem dvou obránců  Jeff Shattler a prostřelil Vince, snížil tak na 4:10. Do přestávky však stačil dalekonosným pokusem opět navýšit Grant.

V poslední části už si náskok Kanaďané s přehledem hlídali, soustředili si především na obranu a nikam se bezhlavě nehnali. V čase 48:44 dokázal skrytou střelou zpoza obránce prosadit Irokézský rychlík Cody Jamieson. Živou vodou polité Irokéze ale 4 minuty později zmrazil Evans, který našel skulinku mezi Goodleafovou výstrojí. Irokézové se i potom tlačili do útoku, naraželi však na vynikajícího kanadského gólmana Vince, který byl po utkání vyhlášen nejlepším hráčem zápasu. Irokézům už nepomohla ani přesilovka a hra bez brankáře, kterou zkoušeli už pět minut před koncem. Nic na další zlaté kanadské radosti nezměnila ani trefa Bomberryho, který svými góly otevřel i uzavřel skóre finálového zápasu.

Kanada přivezla na mistrovství vynikající tým, který nenašel soupeře a zaslouženě získal svůj třetí titul boxlakrosových mistrů světa. Irokézové odcházeli po finále zklamaní, určitě měli vyšší ambice a možná se na nich projevila dříve únava z turnaje. Přece jen odehráli víc vyrovnanějších a náročnějších zápasů.

Už samotný postup mezi elitní kvarteto MS byl pro český tým úspěch. V zápase o bronz proti favorizovaným Američanům proto nastupovali tak mohli jen překvapit. Nástup vyšel dokonale. Už v první minutě vypálil Petr Poupě a míč skončil za zády Jasona Henhawka. O minutu později Drew Westervelt vyrovnal a ve třetí minutě se Američané ujali vedení díky trefě Briana Langtryho. V šesté minutě se strefil Radek Skála, ale zároveň s tím se Pavel Došlý na druhé straně útočné zóny dopustil faulu, byl vyloučen a Skálův gól rozhodčí neuznali. V následném oslabení se několikrát vyznamenal Kurtis Wagar v české brance, ale nakonec se prosadil Casey Powel a zvýšil na 3 : 1. Vynikající publikum v hale v Edenu neúnavně povzbuzovalo a v 11. minutě při přesilovce Petr Poupě snížil a tento stav vydržel až do přestávky. V poslední minutě zasáhl Kyle Ross v obranném zákroku lakroskou do krku Caseyho Powella a byl vyloučen. Casey Powell musel být ošetřen a zřejmě komentoval situaci natolik peprně, že mu rozhodčí dali trest za nesportovní chování. Vzhledem k jeho ošetřování za něj na trestnou lavici nastoupil Joseph Smith.

Hned v první minutě druhé periody při přesilovce za špatné střídání zvýšil vedení Američanů Sean Morris. Další jeho gól nebyl uznán, protože padl v momentě, kdy se ošetřený Casey Powell zapojil do hry před tím, než uplynul jeho trest. Ve 22. minutě utekl Adam Kostka, našel výbornou přihrávkou Jiřího Košťála a ten střelou do růžku Henhawkovy branky snížil na 4 : 5. O čtyři minuty později se prosadil Jamie Plunkett a vyrovnávacím gólem přivedl halu do extáze. Jasona Henhawka vystřídal v brance Erik Miller. Velmi záhy ale Drew Westervelt opět přivedl Američany do vedení. Na konci periody Američané v době, kdy hráli oslabení, odvolali brankáře a v situaci pět na pět se po naskočení do brankoviště zpoza branky prosadil Bill McGlone. Martin Mrlík pak vyhrál face-off a Radek Skála ještě stihl poslat na americkou branku jedovatou střelu.

Ve 34. minutě skóroval Brendan Mundorf, na jeho gól odpověděl Radek Skála. Jamie Plunket pak dostal pětiminutový trest za naražení na mantinel a Američané zásluhou Billa McGlona a Seana Morrise Američané získali vedení 10 : 6, a vybudovali si tak rozhodující náskok, který ještě pojistili Casey Powell a Bill McGlone, když byl na trestné lavici Kyle Ross za hrubost. Zápas byl i přes výrazné vedení Američanů stále vypjatý, hrálo se naplno a na hřišti se blýskalo.

Na začátku poslední čtvrtiny skóroval při hře čtyři na čtyři Jamie Plunkett a stav byl 12 : 7. Ihned po facu ale zchladil oslavy Drew Westervelt. V 53. minutě předvedl parádní zadovku Brian Langtry a záhy po něm skóroval Sean Morris. V 54. zcela nepochopitelně sekl Jack Reid lakroskou do kolene Jamieho Plunketta, ten mu nejprve ránu oplatil a pak se mezi nimi strhla bitka. Poslední gól zápasu vstřelil Drew Westervelt a upravil tak na konečných 16 : 7. V smém závěru zápasu ještě došlo k několika vyloučením, ale stav už se neměnil.

Český tým dokázal být celý zápas týmu USA, sestavenému z profesionálních hráčů, soupeřem a zahrál opravdu skvěle. Hru jako obvykle táhl hlavně Petr Poupě, který byl lídrem týmu a určitě by si zasloužil zařazení do All Stars turnaje. Petr Poupě se stal i nejčastěji střílejícím hráčem celého turnaje, na branku soupeřů poslal celkem 74 střel, 13 jich skončilo v síti. Zdatně mu sekundovali Radek Skála a Jiří Košťál a samozřejmě Jamie Plunkett, který se s 20 body umístil na 17. místě kanadského bodování. Vynikající výkon předvedli brankáři Kurtis Wagar a Tomáš Říha. Kyle Ross a Chet Koneczny byli pilíři obrany, velmi dobře zahrál Jakub Říha a pochvalu zaslouží i Martin Mrlík a Jakub Nováček za rozehrávku.

Čtvrté místo je vynikajícím úspěchem a možná ještě důležitější je fakt, že naše reprezentace dokázala sehrát proti týmům z elitní trojice dobré zápasy a ukrojit tak významný kus z výkonnostního náskoku, který tyto týmy mají před zbytkem boxlakrosového světa. Češi zaznamenali od minulého MS určitě největší zlepšení ze všech týmů. Lví podíl na tom má určitě trenér Jim Veltman, jehož zkušenosti a také schopnost je týmu předat a vštípit znamenaly pro výkon týmu mnoho. Své udělalo i domácí prostředí a vynikající a neúnavné fandění kotle kolem českého fanklubu.

Do zápasu o celkové páté místo vstoupili lépe Australané. Po půldruhé minutě hry prostřelil Matta Roika Martin Hyde. V sedmé minutě vyrovnal James Delaney, Martin Hyde ale opět strhl vedení na stranu Australanů a v 10. minutě ho potvrdil Tim Fry. Během dvou dalších minut Delaney a Gillan vyrovnali a po gólech Johnsona a znovu Delaneyho se vývoj zápasu definitivně přehoupl ve prospěch Angličanů. V druhé čtvrtině se Australané dokázali ještě přiblížit na rozdíl jednoho gólu, ale to bylo z jejich strany poslední vzepětí.

Angličané hráli týmověji, Australané se prosazovali spíš individuálně a to jim ještě pomohlo, že anglická brankář Roik rozhodně neměl svůj den. Druhá půlka zápasu byla jednoznačná. Nejlepším střelcem se stal James Delaney se šesti góly, Michael Gillan dal pět stejně jako Chris Manwaring, který se nakonec s celkovými 17 zásahy dělil o první místo v celkovém pořadí střelců s Američanem Drewem Westerveltem.

Dekorování vítězů proběhlo ihned po finále. Kapitán Kanady Colin Doyle převzal štít pro vítěze z rukou prezidenta Mezinárodní lakrosové federace Stana Cockertona a Petra Břízy, který byl tentokrát v roli zástupce Magistrátu hlavního města Prahy.

Ohlasy ze strany týmů na jsou zatím velmi pozitivní a ačkoliv byl turnaj poměrně komorní, určitě byl pro ně velkým zážitkem. Ze strany pořadatelů je trochu škoda, že se nepodařilo dosáhnout jednoho z cílů turnaje, vytčeného při podávání žádosti o pořadatelství, totiž zapojení dalších evropských lakrosových zemí, kde se hraje hlavně fieldlakros. a rozšíření boxlakrosu jako divácky i hráčsky mimořádně atraktivní varianty lakrosu. Zklamáním je hlavně neúčast Německa a počítalo se i s účastí skandinávských zemí. Snad se ale tato skvělá hra dostala více do povědomí veřejnosti a přispěje to k jejímu dalšímu rozvoji.

Nejužitečnější hráč turnaje: Casey Powell (USA)