Razým senzačně šestý ve sprintu, vyhrál Nor Hattestad

Razým se bez potíží popasoval s kvalifikací a se ztrátou necelých pěti sekund na nejrychlejšího Nora Kjölstada postoupil 14. nejrychlejším časem. „Přišlo mi, že jedu pomalu, ale naštěstí jsem postoupil,“ oddechl si po první části sprinterského závodu.

Čtvrtfinálovým sítem prošel Razým jako nůž máslem. Šestičlenné pole na části okruhu vedl, pak sice spadl na čtvrtou pozici, při nájezdu do cílové rovinky si ale pohlídal dobrou pozici a ve finiši bez problémů dojel pro druhé místo. „Měl jsem štěstí na rozjížďku. Nebyly tam zastoupené dva národy, které by spolupracovaly, žádný Nor. A Fin Lassila je tlustej,“ komentoval úvodní kolo vyřazovací části.

V semifinále začalo jít do tuhého, Razým ale zachytil únik čtveřice závodníků a po nájezdu do cílového rovinky zaútočil. V posledních metrech atakoval i druhou, přímo postupovou příčku, nakonec ale Rusa Morilova nepředstihl. Senzační postup do A-finále ale nakonec studentu kybernetiky neunikl, ve druhém semifinále se totiž jelo pomaleji a český závodník byl díky rychlejšímu času v boji o medaili. Ve finále se dokázal po pomalejším startu propracovat na čtvrtou pozici, pak ale zaváhal v jedné z technických pasáží a spadl opět na poslední šesté místo, které ani přes mohutný finiš nezlepšil.

"Rychleji už jsem se prostě hýbat nemohl," komentoval s úsměvem Razým finálovou rozjížďku. Mezi sprintery byl zatím nejvýš jedenáctý loni v prosinci na Světovém poháru ve švýcarském Davosu, nad výsledkem ze svého životního závodu ale nakonec nejásal. "Medaile to není. Je to dobré, ale je to takové... Posledníček ve finále," doplnil.

Závod mužů skončil před zraky norského korunního prince Magnuse dvojitým triumfem severského království, letos suverénního Hattestada doplnil stříbrný Kjölstad. Bronz získal Rus Morilov. Mezi ženami Folissová porazila ve finiši překvapení dne, Američanku Randallovou, bronzovou medaili vybojovala Finka Muranenová.

Zklamáním skončilo premiérové vystoupení pro dalšího českého specialistu na sprinty Dušana Kožíška. Pětadvacetiletý závodník liberecké Dukly byl hlavním českým kandidátem na postup do čtvrtfinále, nakonec ale projel cílem kvalifikace s více než desetisekundovou ztrátou na nejrychlejšího Kjölstada a skončil jedenáct míst za elitní třicítkou. „Byl to můj jediný závod na MS a hrozně jsem si přál tady uspět. S tím, že nepostoupím, jsem vůbec nepočítal, nedá se ale nic dělat, život jde dál,“ litoval.

Kožíšek se v průběhu okruhu pohyboval na hranici první desítky, v závěru ale ztratil. „Ještě v posledním kopci mi hlásili pozici kolem desátého místa, takže jsem byl hodně překvapený, když jsem byl v cíli pětatřicátý,“ podivoval se a připustil, že se zřejmě na jeho výkonu projevila nemoc, s níž ještě před zahájením šampionátu bojoval. „Při tréninku jsem cítil, že se dostávám poměrně brzy do laktátu. Dnes byly podmínky dobré, odjíždělo to, bylo to rychlé a zakyselení nepřišlo tak rychle. Ale přece jenom mi v konci chybělo,“ dodal.

Hned v kvalifikaci zhasly také naděje českých závodnic Evy Nývltové a Heleny Erbenové. Nývltová zajela až 47. čas a na nejrychlejší Matvějevovou ztratila na 1300 metrech bezmála 13 sekund. Erbenová byla ještě o sekundu pomalejší a skončila jednapadesátá bez nejmenší šance na postup mezi nejlepší třicítku.