Hlavní obsah

Bauer: Sezóna mě naučila, že musím věřit a bojovat

Ani to nevypadalo, že ještě pár týdnů před startem mistrovství světa bojoval se zdravotními komplikacemi. Běžec na lyžích Lukáš Bauer v pátek prosvištěl třemi okruhy areálu ve Vesci jako vítr a vybojoval stříbrnou medaili, když nestačil jen na Estonce Veerpala. „Měl jsem obavy, abych se stihl dát dohromady,“ přiznal jednatřicetiletý český reprezentant.

Článek
Fotogalerie

Závod jste dlouho vedl, v závěru jste ale začal ztrácet a nakonec prohrál s Veerpalem o šest sekund. Nemrzí vás, že zlatá medaile utekla?

Zlato bylo blízko, ale já jsem strašně spokojený. Jakákoliv medaile byla hlavním cílem a hned na první pokus se to povedlo.

Začátek závodu vám ale vyšel dokonale...

Narozdíl od Veerpala jsem jel celý závod sám nebo s Američanem Freemanem, který byl ale za mnou. Vedl jsem do 13 kilometru, v závěru už ale síly nebyly. V posledním kopci jsem věděl, že nemám na zlato šanci. Když jsem vjížděl na stadión, tak jem ztrácel už pět vteřin. Smutek z toho, že jsem přišel o zlato, v cíli ale nepřišel. Naopak vlna euforie, že mám stříbro.

Lukáš Bauer se stříbrnou medailí z MS v Libercifoto: Právo/Petr Horník

Veerpalu vás obral o zlato i na olympiádě v Turíně. Bylo těžší získat liberecké stříbro?

Bylo to těžší. Při olympiádě jem patřil k užší světové špičce a jeli jsme tam s cílem bojovat o medaili. Takový tlak tam ale nebyl.

Jak jste se s tím tlakem, který na vás působil, srovnával? fanoušci ve Vesci vytvořili parádní kulisu...

Byl to vůbec první start na šampionátu a navíc doma, byl jsem strašně nervózní. A užil jsem si to se vším všudy. Nejhorší je čekání. Vím, že za chvíli pojedu na stadión, a pořád koukám na hodinky. Člověk musí nějak zabíjet čas, aby jej netrápily myšlenky. Dnes jsem se odreagovával sledováním seriálu Útěk z vězení, byl jsem se vyklusat. Chvíli jsme povídali s Martinem Jakšem. Poslední chvilky před startem jsem už ale věděl, že tomu neuniknu, a spadlo to ze mě. Fanouškům moc děkuji, ta podpora mi dala křídla.

Jak na vás působil fakt, že ani v pátek nepřestalo sněžit? Servismani si při přípravě lyží užili asi své...

Když jsme odjížděli na stadión a viděl jsem, jak pořád sněží, tak jsem moc nadšený nebyl. Říkal jsem si, aby vůbec byla na tratích stopa. (smích) Ve Vesci jsem otestoval lyže s mikrokontaktem i s voskem, oboje nebylo špatné. Nakonec jsem dostal do ruky mikrokontakty. Věděl jsem, že mám dobrou mázu. I to pomohlo, že ze mě spadla nervozita. Servisnímu týmu patří obrovský dík. Vybrat mázu v těchto podmínkách je skoro nemožné, jim se to podařilo.

Lukáš Bauer se stříbrnou medailí z MS v Libercifoto: Právo/Petr Horník

Vaši přípravu na šampionát provázely vleklé zdravotní potíže. Byl okamžik, kdy jste přestával věřit, že se stihnete dát do pořádku?

Když jsem přijel na finální přípravu do Harrachova a můj stav stále nebyl ideální, tak jsem měl trochu obavu, abych se stihl dát dohromady. Tréninky ale ukázaly, že by to mělo být reálné. Tahle sezóna mě naučila, že musím věřit a bojovat.

Uvažoval jste nad vašimi šancemi v dalších závodech? Hned v neděli je skiatlon...  

Nejdůležitější závod je teď štafeta, na tu si myslím nejvíc. Za poslední roky je to hlavní motivace našeho týmu.

Reklama