Článek
Sedmé místo a nejlepší výsledek na mistrovství. Budete z Liberce odjíždět spokojený?
Nebylo to špatné. Škoda jen, že to nebylo do šestého místa, které se ještě vyhlašuje spolu s medailisty.
O osudu závodu rozhodly poslední dva kilometry, spřádal jste nějaké plány, co udělat?
Na spřádání plánů je tady jeden člověk - Petter Northug. On je pan řídící, který si to vede po svém. Nikdo to nechce vzdát, ale jezdí se podle jeho not.
Northug startoval ve čtyřech závodech a odváží si tři zlaté medaile. Dá se na něj nějak vyzrát?
Kdyby člověk výrazně chtěl, tak by ho mohl poslat k zemi. Nevím ale, koho by to těšilo. Já se snažím závodit fér a buď na to mám, nebo nemám.
Říká se, že ostatní závodníci nemají norskou hvězdu příliš v lásce. Na trati nepomůže, číhá na svůj okamžik, aby mohl vyrazit do finiše...
Nepatří k nejoblíbenějším, je hodně arogantní. Norové jsou celkově uzavřenější, ale většina z nich je relativně v pohodě. On je z nich nejvíc sebestředný, hraje na sebe a kašle i na své kolegy. Je prostě nejlepší a chová se podle toho.
Vy jste ještě v závěru závodu držel nadějnou pozici. Když se ale oddělila Northugova skupinka, tak jste ztratil. Dalo se s tím ještě něco dělat?
Dnes to byl složitý boj, v balíku se to hodně přelévalo. Dostal jsem se na šesté místo, říkám si pohoda a za dvě zatáčky jsem byl zase patnáctý. Člověk chce být vpředu, pak na dvě vteřiny poleví a je zase vzadu. Byl to boj s větrnými mlýny. V posledním kole a v závěrečném stoupání jsem toho už měl plné zuby. Neposunoval jsem se dopředu, neměl jsem na to, abych přeskákal před závodníky přede mnou. Držel jsem svou pozici.
Překvapil vás něčím dnešní závod?
Nepřekvapil. Podmínky byly těžké, navíc foukal nepříjemný vítr. Ujet bylo prakticky nemožné, zkusili to Vittoz s Northugem a stejně neměli šanci.
V Liberci se při maratónu mohly poprvé měnit lyže, jak vám to vyhovovalo?
Dnes by mi víc vyhovovalo, kdyby se neměnilo. Měl jsem jedny z nejlepších lyží, na kterých jsem začínal a pak dojížděl. Jedenáct kilometrů před cílem jsem ani nešel do třetí výměny, protože tyhle jely lépe.
Bleskla vám v průběhu závodu hlavou vzpomínka na zlatou padesátku ve Val di Fiemme?
To je neopakovatelné, dnes se běžel úplně jiný závod.
Spravil vám výsledek náladu po pokažené štafetě?
Je to můj nejlepší výsledek v Liberci, jsem spokojený. Dokázal jsem, že patřím do špičky. Boj o medaili ve štafetě byl ale náš hlavní cíl a to se nepovedlo.
Řešili jste nějak černý pátek?
Já jsem poslední, kdo může něco řešit. Když jsem byl mladý, tak jsem totálně zazdil štafetu na olympiádě v Naganu, kde jsem to poslal na patnácté místo. Tohle se řešit nedá, lze jedině zapomenout. Snažil jsem se podržet Martina Jakše, s kterým bydlím. Aby v něm nezůstal nějaký mindrák. Když se nedaří a ještě to na člověka sedne, tak nejde vůbec nic.
Šampionát v Liberci skončil, jak jej hodnotíte?
Jako podařený. Narozdíl od některých předchozích velkých akcí bylo hodně diváků a i organizačně z pohledu závodníka to byla jedna z nejlépe udělaných akcí.
Umíte si představit, že by se v Liberci konalo MS znovu?
Umím. Areály jsou hotové, náklady na šampionát by byly poloviční. A možná by nebyl ani tak negativní ohlas jako teď.
