Článek
Červnový republikový šampionát v Pardubicích jste vynechala kvůli nemoci, už jste na tom zdravotně lépe? Čtrnáct dnů jsem brala antibiotika, ale pak už jsem se připojila k reprezentaci a odjela s výpravou na soustředění do Španělska. Překvapivě se mi také dost brzo začalo plavat dobře. Necítím problémy, až jsem se smála, jestli jsem formu na olympiádu nevyladila předčasně. Nechci nic uspěchat a nepřetrénovat se.
Jaký je teď váš denní program ve Španělsku? Tady v Callele na Costa Brava absolvuji vždy dva tréninky v bazénu po dvou hodinách, dopoledne a odpoledne, mezi tím přijde na řadu i posilovna. 30. července se vracíme a pak budu trénovat jen v Praze. Už 10. srpna vyrážíme do Atén, protože bazénové plavání je na programu hned na začátku olympiády.
Po přidělení tří divokých karet je česká plavecká výprava na OH jedenáctičlenná, jaký z toho máte pocit? Vždycky jsem říkala, že čím větší počet lidí jede, tím lépe. Navíc jsme v podobném složení absolvovali společně už víc akcí.
Zažila jste už olympiádu v Sydney, takže můžete porovnávat atmosféru her se světovými a evropskými šampionáty. V čem je pro vás největší rozdíl? Lidi začínají bláznit! Média neustále šponují atmosféru a čím dál víc známých mi říká, jak budou držet palce. I laici, kteří o plavání nic nevědí, znají termín olympiády. Takže si spíš pro sebe musím říkat, že mě čeká závod jako každý jiný.
Jak vzpomínáte na bydlení v olympijské vesnici? Bylo to super a už se zase nemůžu dočkat. Můžu to srovnávat i s univerziádou, kde jsou taky sportovci takhle pohromadě. Ale v Sydney jsem potkávala slavné lidi na každém kroku, i když někdy jsem je poznala až podle jména na akreditaci. Třeba v jídelně si ke mně přisedl běžec Haile Gebrselassie a byla jsem překvapená, jak je ve skutečnosti malinkatej.
Přijede vám do Atén fandit také přítel? Má to v plánu, ale dorazí i sestra s manželem, kteří byli také před čtyřmi roky v Sydney. Zpátky letíme 24. srpna, čili bychom chtěli stihnout i nějaké výlety po řeckých ostrovech.
Co chcete vidět z ostatních sportů? Ani pro účastníky her není jednoduché dostat se na jiná sportoviště. Před čtyřmi roky jsem měla v plánu finále mužského basketu, ale musela jsem to oželet. Na druhou stranu třeba atletiku si víc vychutnám v televizi. Šárku Kašpárkovou jsem na stadiónu v Sydney z té dálky skoro neviděla.
Máte zmapované podmínky, jaké na vás čekají v Aténách? Moc ne, ale byl se tam podívat trenér Hill, se kterým trénuji v Jihoafrické republice, a posílal mi nějaké esemesky. Neznám člověka, který by si lebedil ve čtyřicetistupňových vedrech. Pro nás bude prioritou se před sluníčkem schovávat, pokud to půjde.
Nejde se nezeptat na váš olympijský cíl? Novináři mě tlačí pomalu na stupně vítězů, ale ze série závodů Mare Nostrum, které jsem v sezóně absolvovala, vidím, jak soupeřek přibývá. Moje oblíbená trať je padesátka, která bohužel v Aténách není, takže si myslím, že do finále stovky bude strašlivě těžké se dostat. Vždyť podle aktuálního žebříčku jsem až kolem čtrnáctého místa.
