Rubriky:

LOH

Atény: letní hry s číslem 'osmadvacet'

2. srpna 2004 16:32

Řecké Atény hostí v srpnu v pořadí už dvacáté osmé letní olympijské hry. Přinášíme historický přehled všech dosud konaných her s údaji o počtu sportovců, nejúspěšnějších výpravách i statistiky československých a českých výprav.

 

www.peoples.ru

I. Atény (Řecko) 6. - 15. dubna 1896

Prvních novodobých olympijských her se zúčastnili sportovci ze čtrnácti zemí, které vyslaly 241 reprezentantů. O medaile se soutěžilo ve 43 disciplínách. Nejúspěšnější zemí se staly Spojené státy (11-7-2), následované Řeckem (10-17-19) a Německem (6-5-2). Na hrách nestartovali čeští ani slovenští sportovci. Oficiálního zahájení se ujal řecký král Jiří I. Glücksburg.

II. Paříž (Francie) 14. května - 28. října 1900

Na druhé hry přijelo 997 sportovců ze 24 zemí, mezi nimi i dvaadvacet žen. Soutěžilo se v pětadevadesáti disciplínách. Nejvíc medailí vybojovali Francouzi (25-41-34), po nich Američané (19-14-14) a reprezentanti Velké Británie (15-6- 9). Se třemi medailemi (0-1-2) skončili na dvacátém místě sportovci z Rakouska-Uherska, mezi nimi i pět zástupců z Čech.

III. St. Louis (USA) 1. července - 23. listopadu 1904

Do St. Louis přijelo 645 sportovců z dvanácti zemí. Medaile se rozdělovaly v jednadevadesáti disciplínách, nejbohatší sbírku cenných kovů si zajistili domácí reprezentanti (77-81-78), následováni Německem (4-4-5) a Kubou (4-2-3). Her, zahájených louisianským podnikatelem Davidem Francisem, se nezúčastnili čeští ani slovenští sportovci.

IV. Londýn (Velká Británie) 27. dubna - 31. října 1908

Do Británie přijelo 2008 sportovců z 22 zemí. O medaile se bojovalo ve 110 disciplínách, nejúspěšnější byli reprezentanti pořadatelské země (56-51-38), po nich sportovci z USA (23-12-12) a Švédska (8-6- 11). Výprava z Rakouska-Uherska, v níž figurovalo i dvaadvacet Čechů, obsadila se dvěma bronzy sedmnáctou příčku. Hry oficiálně zahájil anglický král Eduard VII.

V. Stockholm (Švédsko) 5. května - 22. července 1912

V pořadí pátých her se zúčastnilo 2407 reprezentantů z 28 zemí. Nejvíc medailí ve 102 disciplínách vybojovaly Spojené státy (25-19-19), druhá příčka patřila Švédsku (24-24-17), třetí pak Británie (10-15- 16). Čechy v rámci výpravy Rakouska-Uherska vyslaly 50 reprezentantů, mocnářství skončilo bez medailí. Hry zahájil švédský král Gustav V.

VI. Berlín (Německo) 1916

Hry se nekonaly kvůli první světové válce.

VII. Antverpy (Belgie) 20. dubna - 12. září 1920

Na sedmé olympijské hry přijelo 2626 reprezentantů z 29 zemí. Ve stočtyřiapadesáti disciplínách získaly nejvíc medailí Spojené státy 41-27-27, po nich Švédsko (19-20-25) a Velká Británie. Premiérově se vrcholné sportovní události zúčastnili sportovci ze samostatného Československa, 123 reprezentantů se dvěma bronzovými medailemi obsadilo v úspěšnosti národů 21. příčku. Hry zahájil belgický král Albert I., poprvé byl složen olympijský slib, který přednesl vodní pólista a šermíř Victor Boin.

VIII. Paříž (Francie) 4. května - 27. července 1924

Do Francie vyslalo své sportovce 44 zemí, na hry přijelo 3089 reprezentantů. Ve 126 disciplínách nasbírali nejvíc medailí Američané (45-27-27), za nimi se umístili Finové (14-13-10) a Francouzi (13-15- 10). Českoslovenští sportovci, jichž se na hry vydalo stoosmadvacet, obsadili 15. příčku se deseti medailemi (1-4-5). Historicky první zlatou československou medaili vybojoval Bedřich Šupčík ve šplhu na laně bez přírazu. Hry oficiálně zahájil francouzský prezident Gaston Doumergue, olympijský slib složil atlet Georges André.

IX. Amsterdam (Nizozemsko) 17. května - 12. srpna 1928

Na devátých hrách se sešlo 2883 sportovců ze 46 zemí. Medaile se rozdělovaly ve sto devíti disciplínách, nejúspěšnější zemí byly USA (22-18-16), následované Německem (10-7-14) a Finskem (8-8-9). Československo vyslalo 69člennou výpravu a s bilancí 2-5-2 obsadilo čtrnáctou příčku. Zlaté medaile vybojovali gymnasta Ladislav Vácha na bradlech a jezdec František Ventura ve skocích. Hry zahájil nizozemský princ Hendrik, olympijský slib složil fotbalista Henri Denis.

X. Los Angeles (USA) 30. července - 14. srpna 1932

Jubilejní desáté letní olympijské hry navštívilo 1332 reprezentantů ze 37 zemí. O medaile se bojovalo ve 117 disciplínách. Největší medailovou sbírku opět shromáždili sportovci z USA (41-32-30), druhá příčka patřila Itálii (12-12-12), třetí Francii (10-5-4). Z Československa přijelo do Los Angeles jen sedm reprezentantů, kteří vybojovali čtyři medaile (1-2-1). Zlato vybojoval vzpěrač Jaroslav Skobla. Hry zahajoval americký viceprezident Charles Curtis, olympijský slib skládal šermíř George Calnan.

XI. Berlín (Německo) 1. - 16. srpna 1936

Do nacistického Německa - Adolf Hitler se ujal i oficiálního zahájení - vyslalo v roce 1936 reprezentovalo 49 zemí 3963 sportovců. Ve 129 disciplínách vybojovali nejvíc medailí domácí sportovci (33-26-30), následováni USA (24-20-12) a Maďarskem (10-1- 5). Československo, jež reprezentovalo 179 účastníků, obsadilo s osmi medailemi 12. příčku (3-5-0). Zlaté medaile vybojovali gymnasta Alois Hudec na kruzích a kanoisté Jan Brzák s Vladimírem Syrovátkou a Václav Mottl se Zdeňkem Škrdlantem. Olympijský slib složil vzpěrač Rudolf Ismayr. Poprvé dobíhala na stadión štafeta s olympijskou pochodní, posledním článkem byl atlet Fritz Schilgen.

XII. Tokio (Japonsko) nebo Helsinky (Finsko) 1940

Nekonáno kvůli druhé světové válce.

XIII. Londýn (Velká Británie) 1944

Nekonáno kvůli druhé světové válce.

XIV. Londýn (Velká Británie) 29. července - 14. srpna 1948

Na první poválečné hry přijelo 4104 sportovců z 59 zemí. O medaile se utkali ve 136 disciplínách, nejúspěšnější zemí byly Spojené státy (38-27-19) před Švédskem (16-11-17) a Francií. Československo, jehož dres obléklo 77 reprezentantů, obsadilo osmou pozici (6-2-3). Zlaté medaile vybojovali atlet Emil Zátopek, kanoisté Josef Holeček, František Čapek a Jan Brzák s Bohumilem Kudrnou, družstvo sportovních gymnastek a boxer Július Torma. Hry zahájil anglický král Jiří VI, olympijský slib složil atlet Donald Finlay. Pochodňovou štafetu uzavřel atlet John Mark.

XV. Helsinky (Finsko) 19. července - 3. srpna 1952

V Helsinkách startovalo 4955 reprezentantů 69 zemí. Z celkového počtu 149 disciplín vybojovali nejvíc medailí Američané (40-19-17), druzí byli Sověti (22-30-19) před Maďarskem (16-10-16). Českoslovenští sportovci, jichž na hry přijelo sto šest, získali 13 medailí (7-3-3). Tři zlaté medaile vybojoval atlet Emil Zátopek, v oštěpu triumfovala jeho žena Dana, přemožitele nenašli ani kanoista Josef Holeček, boxer Ján Zachara a veslařská čtyřka s kormidelníkem. Hry zahájil finský prezident Juho Paasikivi, olympijský slib složil gymnasta Heikki Savolainen. Štafetu s olympijským ohněm uzavřeli atleti Paavo Nurmi a Hannes Kolehmainenová.

XVI. Melbourne (Austrálie) 22. listopadu - 8. prosince 1956

Šestnáctých olympijských her se zúčastnilo 3314 sportovců z 72 zemí. Ve 145 disciplínách byli nejúspěšnější reprezentanti Sovětského svazu (37-29-32) před Američany (32-25-17) a domácí výpravou (13-8-14). Čtyřiašedesát československých sportovců ukořistilo šest medailí (1-4-1) a skončilo na 18. místě. Jediné zlato získala diskařka Olga Fikotová. Hry zahájil vévoda z Edinburghu, olympijský slib složil atlet John Landy. Štafetu uzavřel atlet Ron Clarke.

XVII. Řím (Itálie) 25. srpna - 11. září 1960

Do Říma se sjelo 5338 sportovců z 83 zemí. Nejvíc medailí ve 150 disciplínách vybojovali zástupci Sovětského svazu (43-29-31) před USA (34-21-16) a Itálií (13-10-13). Československo, jehož výprava čítala 120 reprezentantů, obsadilo desátou příčku (3-2-3). Zlato domů přivezla sportovní gymnastka Eva Bosáková, veslaři Václav Kozák s Pavlem Schmidtem a boxer Bohumil Němeček. Hry zahájil italský prezident Giovanni Gronchi, olympijský slib složil atlet Adolfo Consolini. Posledním v olympijské štafetě byl atlet Giancarlo Peris.

XVIII. Tokio (Japonsko) 10. - 24. října 1964

Olympiáda v Japonsku přivítala 5151 sportovců z 93 zemí. Ze 163 disciplín si nejvíc medailí odnesli Američané (36-26-28) před SSSR (30-31-35) a domácími reprezentanty (16-5-8). 107 Čechoslováků vybojovalo 14 cenných kovů (5-6-3), tři zlata získala sportovní gymnastka Věra Čáslavská, po jednom přidal cyklista Jiří Daler a vzpěrač Hans Zdražila. Hry zahájil japonský císař Hirohito, olympijský slib složil gymnasta Takaši Ono. Posledním členem štafety byl Jošinori Sakai, student narozený 6. srpna 1945 v den svržení atomové bomby na Hirošimu.

XIX. Mexiko 12. - 27. října 1968

Do Mexika přijelo 5516 sportovců ze 112 zemí. Na hrách se soutěžilo ve 172 disciplínách, nejúspěšnější byla výprava USA (45-28-34) před SSSR (29-32-30) a Japonskem (11-7-7). Československo obsadilo sedmou příčku zásluhou třinácti medailí (7-2-4). Zlato ze 122 reprezentantů přivezli atletka Miroslava Rezková, plavkyně Milena Duchková, střelec Jan Kůrka a čtyři nejcennější medaile získala sportovní gymnastka Věra Čáslavská. Hry zahájil mexický prezident Gustavo Diaz Orda, olympijský slib složil atlet Pablo Lugo Garrido. Olympijský oheň zapálila atletka Norma Enriqueta de Sotelová.

XX. Mnichov (Německo) 26. srpna - 10. září 1972

Jubilejních dvacátých olympijských her, poznamenaných teroristickým útokem islámských radikálů na izraelskou výpravu, se zúčastnilo 7134 sportovců ze 121 zemí. Ve 195 disciplínách vybojovali nejvíc medailí reprezentanti Sovětského svazu (50-27-22), druhé skončily USA (33-31-30), třetí příčka patřila NDR (20-23-23). Československo poslalo do Mnichova 186 sportovců, kteří s osmi medailemi skončili osmnáctí. Zlato získali diskař Ludvík Daněk a zápasník Vítězstlav Mácha. Hry zahájil spolkový prezident Gustav Heinemann, olympijský slib složila atletka Heidi Schüllerová. Posledním článkem štafety byl atlet Günter Zahn. V Mnichově byl poprvé použit maskot her - jezevčík Waldi.

XXI. Montreal (Kanada) 17. července - 1. srpna 1976

Do Kanady přijelo 6084 reprezentantů z 92 zemí. Nejúspěšnější zemí se v 198 disciplínách stal SSSR (49-41-35), před Německou demokratickou republikou (40-25-25) a Spojenými státy (34-35-25). Československé barvy hájilo 167 sportovců, kteří s bilancí 2-2-4 obsadili 17. příčku. Zlaté medaile vybojovali dráhový cyklista Anton Tkáč a skeetař Josef Panáček. Hry oficiálně zahájila anglická královna Alžběta II, olympijský slib složil vzpěrač Pierre Saint-Jean. Štafetu zakončili atleti Stéphane Préfontaine a Sandra Hendersonová. Maskotem her se stal černý bobr Amik.

XXII. Moskva (SSSR) 19. července - 3. srpna 1980

Dvaadvacáté letní hry se v době vrcholné rivality mezi Východem a Západem rozhodla bojkotovat skupina západních států v čele s USA, Japonskem a Německou spolkovou republikou. Do Moskvy nakonec vyslalo sportovce 80 zemí (5179 reprezentantů). Ve 203 disciplínách získali nejvíc medailí domácí (80-69-46) před NDR (47-37-42) a Bulharskem (8-16-17). Československo mělo na hrách 211 reprezentantů, kteří v pořadí národů skončili na 13. místě (2-3-9). Zlato přivezli vzpěrač Ota Zaremba a fotbalový tým. Hry zahájil generální tajemník Leonid Brežněv, olympijský slib složil gymnasta Nikolaj Andrianov. Posledním členem štafety s olympijskou pochodní byl basketbalista Sergej Bělov, maskotem her byl medvěd Míša.

XXIII. Los Angeles (USA) 28. července - 12. srpna 1984

Do Spojených států na oplátku nepřicestovali reprezentanti komunistického bloku s výjimkou Rumunů a třiadvacátých her se zúčastnilo 6829 sportovců ze 140 zemí. Z 221 disciplín vytěžili nejvíc medailí Američané (83-61-30), druzí v pořadí skončili Rumuni (20-16-17) před sportovci z NSR (17-19-23). Olympiádu zahájil americký prezident Ronald Reagan, olympijský slib složil atlet Edwin Moses. Olympijskou štafetu zakončil desetibojař Rafer Johnson. Maskotem her byl orel Sam.

XXIV. Soul (Jižní Korea) 17. září - 2. října 1988

Jižní Korea přivítala 8391 sportovců ze 159 zemí, medaile se dělily ve 237 disciplínách. Nejvíc cenných kovů vybojovali reprezentanti Sovětského svazu (55-31-46) před Německou demokratickou republikou (37-35-30) a USA (36-31-27). Československo mělo v Asii 171 zástupců, s osmi medailemi skončilo na 17. místě. Na zlatou metu dosáhli tenista Miloslav Mečíř, chodec Jozef Pribilinec a střelec Miroslav Varga. Hry zahájil jihokorejský prezident Ro Tche-u, olympijský slib složili basketbalista Hur Če a házenkář Son Mi-na. Štafetu ukončili atleti Čong Son-man, Kim Won-tchak a Son Mi-jong. Maskotem olympiády byl tygřík Hodori.

XXV. Barcelona (Španělsko) 24. července - 9. srpna 1992

Prvních her po pádu Železné opony se zúčastnilo 9356 sportovců ze 169 zemí. Ve 257 disciplínách vybojovali nejvíc medailí reprezentanti Společenství nezávislých států, nástupce SSSR (45-38-29). Na druhém místě skončily USA (37-34-37) před sportovci ze sjednoceného Německa (33-21-28). 209 československých reprezentantů, kteří se naposled sešli pod jednou vlajkou, obsadilo 15. místo ziskem sedmi medailí (4-2-1). Zlato získali oštěpař Jan Železný, desetibojař Robert Změlík, vodní slalomář Lukáš Pollert a střelec Petr Hrdlička. Hry zahájil španělský král Juan Carlos I., olympijský slib složil jachtař Luis Doreste Blanco. Posledním členem štafety byl paralympik Antonio Rebollo. Maskotem her byl pes Cobi.

XXVI. Atlanta (USA) 19. července - 4. srpna 1996

Na hry do Spojených států zamířilo v roce 1996 poprvé v historii více než deset tisíc sportovců, přesně 10 318 reprezentantů ze 197 zemí. Ve 271 disciplínách získali nejvíc medailí domácí (44-32-25) před Ruskem (26-21-16) a Německem (20-18-27). Česká výprava čítala 117 sportovců, kteří s jedenácti medailemi (4-3-4) obsadili 17. příčku. Dvě zlaté přivezl kanoista Martin Doktor, po jednom nejcennějším kovu přidali slalomářka Štěpánka Hilgertová a oštěpař Jan Železný. Hry zahájil americký prezident Bill Clinton, olympijský slib složila basketbalistka Teresa Edwardsová. Posledním členem štafety byl boxer Muhammad Ali, maskotem her byla barevná figurka Izzy.

XXVII. Sydney (Austrálie) 13. září - 1. října 2000

Na zatím poslední olympiádě se sešlo 10 651 sportovců ze 199 zemí, kteří se o medaile utkali ve třech stovkách disciplín. Nejvíc cenných kovů ukořistili Američané (40-24-33) před Rusy (32-28-28) a Číňany (28-16-15). Českou republiku reprezentovalo 126 sportovců, s osmi medailemi (2-3-3) jim připadlo 28. místo v pořadí národů. Zlaté medaile se podařilo obhájit Štěpánce Hilgertové a Janu Železnému. Zahájení her se ujal australský guvernér Sir William Deane, olympijský slib složila pozemkářka Rechelle Hawkesová. Poslední členkou olympijské štafety byla atletka Cathy Freemanová. Maskoty her byli ledňáček Olly, ptakopysk Syd a ježura Millie.

Sport.cz

Zrušit


Časová osa: LOH

Filtr článků - LOH