Článek
Jak snášíte aténská vedra? Docela dobře, snažíme se pobývat na slunci co nejméně, což nám obrovská a krásná olympijská střelnice plně umožňuje. Líbí se nám i v olympijské vesnici.
V Aténách v těchto dnech hodně fouká, jak se vyrovnáváte při tréninku malorážky se silným větrem? Je pravda, že praporky, které střelci ukazují na jeho stavu sílu větru, byly chvílemi ve vodorovné poloze. Fouká všem a olympijská střelnice není jediná na světě, kde je hodně větrno. Asi hodinu jsem se s tím prala a testovala si, jaký vliv vítr má. Myslím si, že už jsem na to přišla, takže v tréninku s poryvy nemám problémy.
Na olympijské střelnici jste poprvé. Není trochu honička skloubit trénink malorážky a vzduchovky? Vůbec ne, jsem na to zvyklá z domova a ve vzduchovkové hale či prostoru, kde se střílí, zase nefouká. Disciplíny měním většinou obden. V pondělí jsem si zkusila v malorážce polohu vleže a pak přešla na vzduchovku. Nedělá mi to problém. Trénuji podle potřeby a hlavně tak, aby mi to vyhovovalo.
Cítíte se silnější ve vzduchové pušce nebo sportovní malorážce? Určitě ve vzduchovce. Tu stále považuji jako svoji hlavní a především lepší disciplínu, i když v malorážce jsem udělala také veliký pokrok a dostala se letos mezi nejlepší na světě.
Ve vzduchové pušce máte titul mistryně světa i Evropy. Hovoří se o vás jako o velké favoritce této soutěže a jedné z českých medailových nadějí. Cítíte na svoji osobu velký tlak? Necítím a hlavně si nic takového nepřipouštím. V Aténách už vůbec nic takového nepociťuji. Myslím si, že se s tím dokáži vyrovnat. Ve sportovní střelbě neexistuje žádný jasný favorit. Jenom v puškách žen, ať vzduchové nebo malorážce, je deset patnáct závodnic, z nichž má každá na medaili a záleží na momentální formě a psychickém stavu při závodě v rozhodujících momentech. Nejsem trémistka, takže věřím, že ustojím i skutečnost, že střílím na olympiádě.
Vzduchová puška žen je první olympijskou disciplínou na celých hrách, v níž se budou rozdávat medaile. Považujete za výhodu, že na vás bude upřena o to větší pozornost? Ani tohle si nepřipouštím. Stejně si nemohu vybrat, kdy budu střílet. To je dané programem soutěží. Spíš to vidím jako výhodu. První soutěž budu mít brzy za sebou. Na druhou stranu, pořád tu bude ještě malorážka. Člověk si nevybere, ale vnitřně si říkám, že to takhle je nejlepší. Určitě ale ty svoje dva závody nespojuji, že by na mne úspěch či neúspěch nechal nějaké stopy před tím druhým.
Co jste už od soboty v Aténách kromě tréninků stihli? Vůbec nic, protože není čas. Přijíždíme ze střelnice kolem třetí hodiny odpoledne a jdeme jíst. Pak nějaký odpočinek, regenerace, bazén a je tu večeře. Jen jsme si v olympijské vesnici nechali udělat vlastní poštovní známku, což je cenný suvenýr. K dispozici tu je internet a spousta her, vesnice ale ještě zdaleka není plná. Mám s sebou také pár časopisů a učebnici němčiny, ale tu jsem ještě neotevřela. Spíš se pohybujeme v naší malé skupince. Určitě je dobře, že jsme si mohli podmínky osahat takhle těsně před olympiádou. Až začneme naostro, už budeme vědět, kde co je a jak na to.
