Článek
"Když přivezeme tři medaile, bude to krása. Pokud se pět dalších lidí dostane do finále, pak to bude skvělé," není tentokrát - jako býval jindy - tolik odvážný v optimistických předpovědích šéftrenér Českého atletického svazu Václav Fišer.
Měl by platit za tutovku
Že by měl jednu z medailí získat Roman Šebrle, ví asi každý příznivec českého sportu. Desetibojař zkrátka platí v atletické enklávě olympijské výpravy za tutovku. Světový rekordman, pyšnící se jako jediný muž na planetě prolomením devítitisícové hranice, bude ve svých 29 letech hnán i jakýmsi vnitřním motorem k metě nejvyšší. "V Sydney jsem byl spokojený se stříbrem, ale v Aténách chci zlato," nevytváří si alibi světový rekordman. V plejádě nejzářivějších úspěchů lanškrounskému rodákovi totiž nejcennější kov z OH zatím chybí.
O čtvrté vítězství...
Další tutovky? Ty už zřejmě nenajdeme. Ale do letadla nastoupí Jan Železný. V osmatřiceti letech se už vydá na svou pátou olympiádu. "Ta pro mě znamená nejvíc," opakuje už dlouho. V Barceloně, Atlantě i Sydney vyhrál a při premiéře - už před šestnácti lety v Soulu - si šel pro stříbro.
Po čtvrtém vítězství za sebou prahne. Takový kousek se v historii her žádnému oštěpaři nepovedl. Na čtyřech po sobě jdoucích OH dominovali z atletů jen Američané Alfred Oerter v disku a Carl Lewis v dálce.
Dašími nadějemi výškaři
Letos udivují svými výkony nad hranicí 230 cm výškaři Jaroslav Bába, Svatoslav Ton a Tomáš Janků, jemuž ale přípravu notně zkomplikoval pneumotorax pravé plíce. V nejužší světové špičce se opět pohybuje oštěpařka Nikola Brejchová, stejně jako loni do ní patří Věra Cechlová-Pospíšilová v disku. "To jsou naše další naděje," doufá Fišer, že rovněž od této pětice závodníků kápne na konto atletické části výpravy nějaká medaile.
S tou by se mohl vracet i tyčkař Adam Ptáček. Když se mu však podaří načasovat formu na velkou soutěž stejně, jako mu to vyšlo v březnu při halovém MS v Budapešti, kde po nepříliš přesvědčivých výkonech v sezóně nakonec bral stříbro. Atletický svaz, i když to v ještě nedávné minulosti činíval, nepřitvrdil kritéria pro uchazeče o reprezentační dresy. Vzal za své limity Mezinárodní atletické federace s tím, že jejich splnění je dostatečným předpokladem k tomu, aby Češi neskončili v propadlišti výsledkových listin.
Bez medaile by to byl výbuch
"Když je minimálně zopakují, mohou všichni v technických disciplínách postoupit do finále a v bězích do semifinále," odmítá trenér odpovědný za reprezentaci, že se na palubu letadla, mířícího do kolébky olympijských her, dostanou i závodníci, jejichž šance na alespoň dobrý výsledek jsou nevalné. Myšlenku, že by atletika nevezla domů ani jeden drahý kov, si potom těžko někdo z funkcionářů, trenérů, ale i samotných závodníků připouští. "Pak bychom mluvili o výbuchu," míní Fišer.
Naopak převládá očekávání, že dosavadní sbírka třiceti medailí (13 zlatých, 10 stříbrných, 7 bronzových) se po Aténách rozroste. Nejvíce se na olympiádách dosud zaskvěl legendární Emil Zátopek. V Londýně v roce 1948 vybojoval zlato na 10 000 m a stříbro na pětce, o čtyři roky později v Helsinkách si doběhl pro zlaté pocty na 5000 m, 10 000 m a v maratónu.
