Článek
V časovce jste skončila pátá. Jste spokojena? Strašně moc. Před závodem jsem tajně myslela na první šestici a jsem ráda, že to vyšlo. Na trati jsem nechala úplně všechno, jela jsem nadoraz a bylo to maximum, čeho jsem mohla dosáhnout.
Od čtvrté příčky vás dělilo ani ne šest desetin, od bronzu dvacet vteřin. Nedoufala jste přeci jen v zisk medaile? Určitě bych se nebránila, ale beru to tak, že závodnice, které skončily přede mnou, byly lepší. Hned po závodě mi lidi říkali, že kdybych dojela čtvrtá, bude mě to mrzet víc, protože bych byla od medaile jen krůček. Ale na to čtvrté místo jsem možná měla. Těch šest desetin, spíš víc, jsem ztratila při sjezdu, kde mě zbrzdil policista na motorce, který jel přede mnou. Vůbec se nedíval dozadu, blbě tam najel a já musela přehmatávat a přibrzdit.
Jaký jste měla pocit ze své jízdy? Neměla jsem krizi, bylo to dynamické a plynulé. Na obrátce jsem ještě sahala na medaili. Pořádně nechápu, kde jsem to cestou zpátky nabrala.
Překvapilo vás vítězství Zijlaardové, která měla pád v silničním závodě jednotlivkyň a zvažovala svůj start v časovce? Docela ano, protože ten pád se na její psychice musel podepsat. Bylo vidět, že se trochu bojí ve sjezdech, ale ustála to. Měla velkou radost.
Vloni na MS v Hamiltonu jste byla v časovce sedmá, nyní pátá. Pořád se zlepšujete... Mám radost, že jdu výkonnostně nahoru a výsledky jsou lepší. Poslední rok jsme směřovali k olympiádě a úsilí se vyplatilo. Nic jsme neponechali náhodě. V lednu jsem byla v Aténách deset dní, takže jsem znala trať skoro nazpaměť. Nepřijela jsem do neznáma a bylo dobré, že jsme do přípravy investovali víc peněz.
Kam výsledek z Atén ve své kariéře stavíte? Na silnici na první místo, ale celkově si víc cením titulu mistryně světa na dráze.
Právě dráha vás ještě čeká i na olympiádě. Jaké si dáváte ambice v bodovačce? Chci se dostat do osmičky. Dám si dva dny regenerace a pak budu trénovat na dráhu, abych 25. srpna měla co nejlepší formu.
