Hlavní obsah

Neumannová: Bojím se počasí, potřebuju pevno pod nohama

Lyžařka Kateřina Neumannová vyrazila do Asie, kde ji čeká poslední vrchol kariéry v podobě mistrovství světa. Předtím ještě poběží závod Světového poháru. V rozhovoru pro deník Právo přiznává, že má obavy z podmínek. "Měla jsem i problémy s vízem, ale naštěstí se vše podařilo včas vyřídit."

Článek

Ještě před mistrovstvím světa v Japonsku vás čeká pokračování Světového poháru. Co vám čínská zastávka před vrcholem sezóny v Sapporu může dát?

Doufám, že mi hlavně nic nevezme. Nevím, do čeho jedu, co se týče lyžování je to exotická země. Vzhledem k podmínkám v Japonsku nechci sázet vše na jednu kartu, na mistrovství. Podmínek a počasí se tam bojím. I proto chci pořád co nejvíc závodit.

Zastávka v Číně se vám ale poněkud komplikovala...

Problém byl s vízem, ale díky vstřícnosti čínského velvyslanectví můžu jet. Většinou to trvá déle, ale vyřídili to nakonec během dne, takže jsem zvládla celé soustředění v Davosu a nepřišla ani o cestu do Číny.

Závodil tam i dálkový běžec Stanislav Řezáč. Ptala jste se ho, co vás čeká?

Nemluvila jsem s ním, nicméně obecně se o tom všichni vyjadřují pozitivně. Čínský Vasák (obdoba švédského slavného Vasova běhu - pozn. aut.) se tam jezdí pravidelně, bývají tam kvalitní závodníci, takže není třeba se bát. Pro mě je důležité, aby tam byly zajištěny podmínky na přípravu. Skoro týden tam budu trénovat. To je jediná trošku neznámá, kterou tam budeme řešit.

Berete Čínu jako ostrou zkoušku na šampionát?

Nevím, jestli za pět šest dní už budu dostatečně převrácená na asijský čas. Už bych ráda závodila v pohodě, ale stoprocentní vyladění plánuju až na Sapporo. V Číně dám jen tak dva tři tréninky střední intenzity.

Co nedávný Davos a "jen" čtvrté místo ve vaší silné disciplíně - volné desítce? Bylo to pouze únavou z těžkého tréninku, nebo ve vás před cestou na mistrovství zahlodaly pochybnosti, že něco není v pořádku?

Všichni včetně mě byli zvyklí, že desítky vyhrávám, ale čtvrté místo s nepatrným odstupem na třetí není propadák. Nebylo to však úplně podle mých představ, zvlášť poslední část závodu. Došly mi síly. Možná to bylo přípravou. Přece jen jsem trénovala víc. Nadmořská výška je tam specifická. Ani odpolední čas startu mi nesedl. Dlouhé roky jsem byla zvyklá závodit dopoledne. A najednou jsem ten den prožila v tlaku a očekávání. Neumím odhadnout, jaký to mělo vliv, ale nevyhovovalo mi to. Chci se chystat i na to, že v Sapporu bude start v tamním čase zhruba ve stejnou dobu jako v Davosu.

Co soupeřky, chystají se na čínskou premiéru v seriálu?

Závod určitě bude ovlivněn neúčastí řady z nich. Nemají tam být třeba Finky. Ale neohlížela jsem se na to. Chci závodit.

Hodně se mluví o počasí v Sapporu. Opravdu vás tolik straší?

Během jednoho dne můžete zažít sníh, déšť, slunce, nový sníh. Loni jsme se brodily po kotníky břečkou. Bylo teplo. Počasí zkrátka může ovlivnit závody.

Zažila jste už na lyžích hodně. Může to být ještě horší než na šampionátu v kanadském Thunder Bay v pětadevadesátém, kde jste při závodě čistili lyže kartáči?

Tam to bylo něco jiného. Spadl popílek. Horší to v Sapporu asi být nemůže. V Kanadě to byla parodie na lyžování, ne běh. Ale nemám ráda to, co se v Japonsku dá čekat. Hluboký sníh. Na svoji postavu a pojetí jízdy potřebuju mít pevno pod nohama.

Sledovala jste japonské počasí třeba na internetu s předstihem?

Ani ne. Vím, že před měsícem tam snad ještě neměli skoro žádný sníh. Netuším ale, jaké podmínky tam jsou teď kromě toho, že závodit se snad bude. Nemá cenu to dopředu řešit.

Už loni jste si tam vyzkoušela poměrně složité přesuny z hotelů na vzdálené tratě...

To tam bohužel zůstalo. Nicméně týden před závody budu chodit trénovat už jen jednou denně. Nechám se překvapit, jak to bude vypadat. Česká výprava asi nebude mít to úplně nejlepší ubytování. Na rozdíl třeba od Skandinávců, kteří můžou lehčeji vyjíždět na trať.

Sólové bydlení, na jaké jste zvyklá, se sehnat nedalo?

Loni jsme to okukovali. Pět kilometrů v okolí stadiónu nic není. Žádné penzióny ani hotýlky jako tady v Evropě. A objednat si něco mimo hotel by také znamenalo půjčit si auto a já se přiznám, že do tamního provozu bych se neodvážila vjet, navíc ještě po druhé straně. Už loni jsme to zavrhli.

Je vůbec něco, nač se v Japonsku těšíte?

Na vyhřívaná prkýnka na záchodě. To mě nadchlo už při olympiádě v Naganu (smích). Ale najde se i spousta jiných věcí. Japonci jsou velice příjemní, i když trošku nepraktičtí. Po loňském strašném svěťáku věřím, že nás čekají jen dobré věci.

S trenérem Frühaufem, který na váš poslední vrchol kariéry nechtěl, budete v pravidelném spojení?

Jsme na všem domluveni. Kontaktovala bych ho asi jen, kdyby byly nějaké problémy. A to doufám nenastane. Mám tréninkový plán. Na různých variantách jsme dohodnuti. Důležitý hlavní trénink jsme udělali teď v Davosu.

Je to přece jen nezvyklé. Nevadí vám, že trenér u toho nebude?

Letos už to tak máme zaběhlé. Už jsem si zvykla. Problémem byla spíše neustálá improvizace během téhle nepovedené zimy.

Kdy za vámi přijede dcera Lucka?

Za týden. Sejdeme se v Japonsku.

Už jste jí sbalila?

Ne, ale babička má seznamy, co jí dát s sebou. A může vyrazit s chůvou.

Co osmihodinový časový posun?

Mám s tím jednu zkušenost, kdy jsem se na to chystala dlouhodobě. To bylo Nagano. Vím, že zhruba po pěti šesti dnech jsem tam byla schopná velice slušně závodit. Času mám na to dost.

Jakou zábavu jste si vzala s sebou?

Pár nových DVD. I pro Lucku. Velké nadšení bylo z toho, když jsme sehnali pohádky Čtyři uši na mezi. To je teď největší hit.

Reklama