Článek
"Samozřejmě by bylo mnohem příjemnější jezdit v davu diváků a v bouřlivé atmosféře," připustila Neumannová, ale s japonskou realitou byla smířená.
Poslední start na velké akce absolvovala ve čtvrteční štafetě, v níž dovedla české kvarteto k pátému místu. Stejně jako při jejím druhém místu ve skiatlonu a obhajobě vítězství na volné desítce sledovalo zápolení běžkyň téměř prázdné hlediště na stadionu Širahatajama, kde se snažilo vytvářet atmosféru pouze několik desítek norských příznivců.
Neumannová se v pátek ještě před skončením šampionátu vrátí domů. Pak ji čekají už pouze zbylé závody Světového poháru a potom chce připravit velkou rozlučkovou party na Zadově.
"Chvíle loučení a neopakovatelnosti mi dochází. Ale nic to s mými emocemi nedělá. Beru to jako součást života," řekla krátce po doběhnutí štafety novinářům.
Úvahy o prodloužení kariéry o další dva roky Neumannová už dříve rázně utnula, v Liberci bude pouze v hledišti. "Umění je odejít v nejlepším. Svůj úmysl měnit nebudu, definitivně po sezóně končím. Ani tyhle úspěchy v Sapporu moje rozhodnutí nezmění," stojí si za svým Neumannová.
Ze scény odchází šestnáct let po své premiéře na mistrovství světa, kterou si odbyla v roce 1991 v italském Val di Fiemme - a stejně jako při čtvrteční derniéře běžela štafetu. Tehdy trenér Vladimír Pavlata na první úsek místo Lubomíry Balážové postavil nezkušenou rodačku z Písku, den před jejími osmnáctými narozeninami.
Velké nervy před startem
"Pamatuji si na všechny detaily. Měla jsem velké nervy před startem. I na roztrženou kombinézu," vzpomínala Neumannová na svoje první mistrovství světa. Hned po startu se jí ve stoupání smekaly lyže, ve sjezdu na druhém kilometru spadla, odřela se, roztrhala si kombinézu a ztratila kontakt se soupeřkami. Společně s Balážovou, Annou Janouškovou a Alžbětou Havrančíkovou nakonec obsadily osmé místo.
"Z toho závodu jsem byla tehdy hodně zklamaná. Ale radost mi udělal vůbec první bod do Světového poháru v běhu na pět kilometrů volnou technikou. Dojela jsem tehdy patnáctá. To byl tehdy vzhledem k mému věku fantastický výsledek," uvedla Neumannová. O dva roky později si dojela v Harrachově pro první titul juniorské mistryně světa.
"Všechno uteklo nějak moc rychle," konstatovala Neumannová, která největší úspěchy nasbírala po mateřské přestávce po narození dcery Lucie. V roce 2005 získala v Oberstdorfu titul mistryně světa a před rokem v Turíně v památném závodě vybojovala olympijské zlato. A v Sapporu kolekci medailí z vrcholných akcí rozšířila na jedenáct kusů včetně dalšího zlata.
